Iskandarov všemi zrazený
Sedí za mřížemi a má tam pobýt 23 let – za terorismus a ekonomické delikty. Přitom ještě před dvěma lety stál v čele státní plynové firmy a Demokratické strany Tádžikistánu.
Sedí za mřížemi a má tam pobýt 23 let – za terorismus a ekonomické delikty. Přitom ještě před dvěma lety stál v čele státní plynové firmy a Demokratické strany Tádžikistánu. Tak vypadá finále politické dráhy Mahmadruziho Iskandarova. Čím více se v posledním roce psalo o úspěších a neúspěších „barevných revolucí“ v postsovětském areálu, tím více se – s výjimkou Běloruska – zapomínalo na ty země, které se změnám vyhnuly a vracejí se k hodnotám z dob studené války. Iskandarovův osud dokládá, jak snadno lze skončit ve vězení za volební výzvu současnému vládci země Emamalimu Rachmonovovi. Ilustruje, jak malou figurkou je postava jednoho disidenta v politických hrách mezi Západem a Ruskem na „frontové linii“ ve Střední Asii. A vypovídá i o tom, jak hladce dokážou spolupracovat úřady i tajné služby, jde-li o boj proti „oranžovému nebezpečí“, a ne třeba o pašování afghánského heroinu.
Od bojovníka ke správci plynu
Iskandarov se narodil před 52 lety ve vesnici Todžikobod na východě Tádžikistánu. Ves se statutem okresního centra leží ve 300 kilometrů dlouhé Alajské dolině na úpatí Pamíru. Už za sovětských dob byla pověstná tradičním vztahem k islámu a na rozdíl od zbytku SSSR se tu například nikdy veřejně neprodával alkohol. Odtud pak v době agonie sovětské říše vzešlo islámské politické hnutí, které se později stalo hlavní opoziční…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
