Životní lekce paní Dolores

Jejich rodiče zavál osud ze středu Evropy až do brazilské džungle – a oni dnes hledají způsob, jak tam obstát a udržet své životy i ranče nad vodou v divokém, rychle se měnícím světě. Dolores Baťa Arambašičová a její dcera Guiomar ten recept na své farmě Klidné místo našly.

Ljubodrag Arambašič seděl v gestapácké cele a krájel si na tenké plátky chleba. Pak ho sušil ve skoupých paprscích slunce, aby zbylo i na horší časy. V ústech mu chyběla spousta zubů, které mu vyrazil německý důstojník pažbou pušky. Jako účastník srbského odboje měl na kahánku. Němci ale hledali jeho bratra Dragoslava, dodavatele obuvi pro partyzánského velitele Draža Mihajloviče. Bratr stačil při razii utéct, a tak Němci zatkli pro jistotu alespoň Ljubodraga. Z toho však žádné informace nevymlátili a po několika měsících mučení ho bez udání důvodu propustili. Na nic nečekal, sbalil si pár svršků a vydal se na dlouhý pochod do Itálie a pak do Anglie, kde zůstal a bojoval po boku spojenců. V cele si asi nepředstavoval, že jednou bude mít 2000 hektarů půdy v brazilském pralese.

Největší dobrodružství v životě

Ljubodrag, vysoký hubený muž s mohutnou bradou, pocházel ze staré ševcovské rodiny a řemeslu se vyučil u svého otce. Boje skončily, ale on nebyl účastníkem odboje komunistického, nýbrž bojoval za svého krále Petra – návrat domů opět zaváněl budoucí oprátkou. Zamířil tedy přes…