Neplaťme za rození dětí

Stát dnes dotuje kdeco, proč by tedy nemohl finančně podpořit rodičovství? Protože tomu lze lépe pomoci jinak.

Porodit dítě a starat se o ně bude od letošního roku o něco příjemnější. Zásluhu na tom má razantní zvýšení porodného a rodičovského příspěvku. Pro rodiče to zní jako dobrá zpráva, kdo by nechtěl peníze, pokud mu je nabízejí. Jak mnozí vědí, rozhodnutí založit rodinu s sebou přináší citelný finanční propad (místo dvou platů pro dva lidi je tu najednou jeden plat pro tři lidi). Jenže s odstupem je to jinak. Ta zpráva je dobrá asi tak, jako když se Češi za komunistů chlubili, že na počet obyvatel mají nejvíce doktorů v Evropě. Znělo to dobře, ale o kvalitě našeho tehdejšího zdravotnictví to neříkalo nic. Stejně tak nové dávky na podporu rodin neříkají mnoho o tom, jak kvalitně se tu ve skutečnosti dělá rodinná politika, popřípadě co si pod tou kvalitou představujeme.

Rozhazování dalších desítek miliard ve chvíli, kdy máme rekordní dluh a Brusel i zdravý rozum nám velí šetřit, už odsoudila řada novinových komentátorů a ekonomů. Pak si ale nová rodinná politika našla své zastánce. „Vysokým porodným stát správně dává rodičům najevo uznání za odvahu mít dítě,“ napsala Pavla Jonssonová v Mladé frontě. Vojtěch Belling z Občanského institutu zase v Hospodářských novinách pochválil zvýšení rodičovského příspěvku s tím, že ocení snahu rodičů zůstat s dítětem co nejdéle doma. Obojí zní logicky, zvlášť v době, kdy je normální podporovat ze…