O tom, jak novináři mohou nadělat více škody než užitku, se nyní přesvědčil celý svět. Zasloužila se o to Italka Giuliana Sgrenová. Reportérka komunistického listu Il Manifesto jede do Iráku. Tam ji zajmou teroristé a ona si na později publikovaném videozáznamu libuje, že její únosci jsou odhodláni osvobodit zemi z cizí okupace a dobře s ní zacházeli. Italská vláda, jeden z oněch cizích okupantů, Sgrenovou vytáhne z rukou teroristů, jenže cestou na bagdádské letiště se stane tragédie: za dosud nevyjasněných okolností vypálí na auto americká hlídka a zastřelí italského agenta, jenž Sgrenovou zaštítil vlastním tělem. Ta má ale své vysvětlení: Američané mohli zaútočit úmyslně, neboť si nepřejí, aby byli rukojmí osvobozováni pomocí vyjednávání. Co si z toho přebrat?
Jistě, svět potřebuje nezávislé informace z Iráku. Proto taky potřebuje, aby tam jezdili novináři. Ale ne takoví jako Sgrenová. Ne takoví, kteří v rizikové realitě Iráku posilují svým chováním rovnici – čím více žurnalistů, tím více kořisti pro teroristy, tím více důvodů k vyjednávání s únosci, tím více ústupků. Řím popírá, že by za osvobození Sgrenové zaplatil nebo učinil jiný ústupek. Ale to ji snad teroristé unesli a poté propustili jen proto, aby si poklábosili s italskými agenty? Tomu nevěří nikdo.
Jaký je tedy výsledek snahy o zpravodajství pro list Il Manifesto? Zabitý agent Nicola Calipari, vyšetřování amerických vojáků, napjaté italsko-americké vztahy a prohlášení Sgrenové pro al-Džazíru…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
