Sýrie hodlá po více než čtvrtstoletí vojensky vycouvat z Libanonu. Tuto zprávu přinesly ve středu dobře informované zdroje z oblasti Blízkého východu. Ačkoli ve srovnání s konflikty v Iráku či ve Svaté zemi se v posledních letech o Libanonu téměř nepíše, na místě samém se věci dostávají do nenápadného, leč reálného pohybu. Již v polovině října odstoupila bejrútská vláda Rafíka Harírího, když Rada bezpečnosti OSN vyzvala Damašek, aby stáhl ze Sýrie svůj armádní kontingent (koncem 70. let asi 35 tisíc mužů, nyní zhruba 13 tisíc vojáků). Sýrie zareagovala alespoň částečně vstřícně: v úterý ministr zahraničí Farúk Šará a ve středu prezident Bašír Asad (první americkému ministru zahraničí Colinu Powellovi, druhý zmocněnci OSN Terje Larsenovi) sdělili, že Damašek skutečně stáhne většinu své armády z Libanonu. Nechá si tam prý pouze čtyři radarové stanice a tři až pět tisíc vojáků potřebných k jejich obsluze a ochraně. Toto rozhodnutí je ovšem motivováno šířeji. Syřané očekávají, že tímto krokem podpoří svůj požadavek na stažení Izraele z Golanských výšin: Pokud my více méně splníme rezoluci OSN č. 1559 o suverenitě Libanonu, Izrael by měl v témže duchu splnit rezoluce 224 a 338 ohledně stažení z Golan. Formálně vzato tato argumentace sedí. Určitý rozdíl ovšem vyjde najevo při použití prostého selského rozumu: Sýrie stažením z Libanonu neriskuje vůbec nic; Izrael by stažením z Golan riskoval samotnou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
