0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 3/2004
3/2004 • 11.–18. 1. 2004

2004/3

Zahraničí

Svět kolem

Zbyněk Petráček, Kateřina Šafaříková

V kůži Parvíze Mušarafa

Marek Švehla

Osm statečných

Marek Čejka

Do Antarktidy zamířila 1. ledna izraelsko-palestinská polární výprava složená ze čtyř Židů a čtyř Arabů. V napjaté blízkovýchodní situaci může mít tato informace nádech neuvěřitelného. I kdyby konfliktu ve Svaté zemi nebylo, jen málokdo by Izraelce a Palestince či jiné „subtropické“ národy zařadil po bok Amundsena, Pearyho či kapitána Scotta. Nápad se zrodil v hlavě Hezkela Nathaniela, Žida žijícího deset let v Německu. Expedici organizuje nezisková organizace Extreme Peace Missions, která se snaží sbližovat lidi pomocí různých sportovních a dobrodružných akcí.

Zde bude sex na prodej

Martin Benko

Ustláno na revolučních růžích

George Partskhaladze

Robertson byl obratný šéf Aliance

Jaroslav Spurný

Déšť a kroky žen v Kábulu

Radim Klekner

„Přichází déšť a květiny vyrůstají z mého těla,“ řekl Sibghatulláh Mudžaddadí, předseda Velké džirgy, zasedání pěti stovek kmenových vůdců a duchovních, kteří první lednový víkend schválili novou afghánskou ústavu. K veršům předseda sáhl, aby vyjádřil, jak se mu ulevilo. Po dekádě sovětské okupace, třech letech agónie komunistického režimu, dalších třech letech urputných bojů o moc mezi mudžahedíny, pětiletce hrůzovlády fundamentalistických tálibánů a dvouletí demokracie pod dohledem Američanů získala jeho země zákonný rámec, na kterém může stavět svou budoucnost.

Komentáře

Obsílky nemám rád

Tomáš Němeček

Prodi a démoni Evropy

Kateřina Šafaříková

Bijte, ale nezabijte

Adam Drda

Když se nějaká skupina českých Romů rozhodne odejít ze země a požádat v cizině o azyl, objeví se automaticky v novinách generalizující úvahy o nečestné „ekonomické emigraci“. Zpravidla asi takto: Romové se sice u nás nemají zrovna skvěle, ale z velké části si za to mohou sami (nechtějí pracovat, žijí ze sociálních dávek, kradou, nechtějí se přizpůsobit atd.), a pokud odcházejí ze země, tak leda proto, aby si žili lépe – přičemž snaha odejít někam, kde se budu mít lépe, je v rovnostářském Česku tradičně považována za amorální.
Minulý týden se zase jednou „úředně“ potvrdilo, že tyto úvahy jsou účelové a alibistické: slouží většinové společnosti k tomu, aby se mohla sama sobě jevit v příznivém světle, aby ji neotravovaly výčitky svědomí.

Na Mars s americkým vízem

Josef Greš

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Abyste neskončili jako Saddám

Zbyněk Petráček

Když Libye před Vánocemi oznámila, že dává mezinárodní kontrole k dispozici svůj program zakázaných zbraní, dalo se to brát jako vrtoch podivínského diktátora Muammara Kaddáfího. Ale během dalších dvou týdnů projevily tu či onu míru vstřícnosti další „lotrovské státy“. Do Severní Koreje přijeli minulé úterý američtí inspektoři, aby si sami prohlédli jaderný areál v Jongbjonu. Írán se opatrně chystá na podobný dialog se Spojenými státy, jaký už funguje s Evropskou unií – výsledkem byl říjnový souhlas Teheránu s kontrolami OSN v jeho nukleárních zařízeních. A rovněž Sýrie otevřeně hovoří o svém programu zbraní hromadného ničení.
Že by se tito „lotrovští lídři“ zalekli Saddámova osudu? Tak jednoznačně to nevypadá. Jejich vstřícnost skrývá různé vedlejší úmysly, které si zaslouží rozebrat zvlášť, ale celkově lze říci, že situace se projasňuje. Vidíme určitý paradox. Válka proti Iráku Saddáma Husajna byla odůvodňována hrozbou zakázaných zbraní. Žádné se tam sice nenašly a minulý čtvrtek USA stáhly z Iráku na čtyři sta svých inspektorů, ale situace na poli zakázaných zbraní obecně ve světě je dnes průhlednější než před rokem.