0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory4. 6. 200412 minut

Probudili jsme se, ještě jsme živí

Rámeček CHEDA OMARCHADŽIJEVA (1973) se narodila v čečenském hlavním městě Grozném v rodině s dvanácti dětmi. V rodném městě vystudovala psychologii a historii práva. Od roku 1999 pracuje jako psycholožka s lidmi postiženými válečnými traumaty: nejprve pro francouzskou organizaci Lékaři světa, poté pro Společnost Člověk v tísni. V Grozném vede psychosociální program zaměřený na děti. Konec rámečku Studovala jste v 90. letech v Grozném. Tehdy se tam ale celé roky válčilo. To bylo možné chodit do školy? Někdy ano, ale během největších bojů ve městě byla univerzita zavřená. V období klidu po první čečenské válce sice zase fungovala, ale spíš formálně, bylo málo studentů. Úroveň postupně klesala: už v polovině 90. let byly zničeny všechny univerzitní budovy, a když začala na podzim 1999 druhá válka, hodně učitelů odjelo.

Fotografie: Cheda Omarchadžijeva. Foto: Günter Bartoš • Autor: Respekt
Fotografie: Cheda Omarchadžijeva. Foto: Günter Bartoš
Fotografie: Cheda Omarchadžijeva. Foto: Günter Bartoš • Autor: Respekt

Rámeček

CHEDA OMARCHADŽIJEVA (1973) se narodila v čečenském hlavním městě Grozném v rodině s dvanácti dětmi. V rodném městě vystudovala psychologii a historii práva. Od roku 1999 pracuje jako psycholožka s lidmi postiženými válečnými traumaty: nejprve pro francouzskou organizaci Lékaři světa, poté pro Společnost Člověk v tísni. V Grozném vede psychosociální program zaměřený na děti.

Konec rámečku

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Studovala jste v 90. letech v Grozném. Tehdy se tam ale celé roky válčilo. To bylo možné chodit do školy?

Někdy ano, ale během největších bojů ve městě byla univerzita zavřená. V období klidu po první čečenské válce sice zase fungovala, ale spíš formálně, bylo málo studentů. Úroveň postupně klesala: už v polovině 90. let byly zničeny všechny univerzitní budovy, a když začala na podzim 1999 druhá válka, hodně učitelů odjelo.

Kde jste se učili?

V provizorních prostorách, ve školkách a učilištích. Jak ale chcete kvalitně studovat třeba fyziku nebo chemii, když nemáte laboratoře? Jinak na tom byli medici, kteří nejdřív jezdili na praxi většinou do Ingušska, ale brzy se učili doma přímo na operačních sálech. Za druhé války bylo v Grozném málo lékařů a raněné vozili do nemocnic v náklaďácích…

Vzpomínám, jak ta válka začala: seděli jsme na přednášce, když začaly padat první bomby na předměstí a na letiště. Nikdo z nás netušil, že to je…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc