Patrně nejvýraznější britská prozaička střední generace, kritikou charakterizovaná jako postmoderní, feministická nebo lesbická. Žena, jejíž milostný život intenzivně přetřásá ostrovní bulvár, a o jejíž údajnou aférku s manželkou spisovatele Juliana Barnese se zajímal dokonce i serióznější tisk. Autorka, která coby členka poroty neváhala na knihu roku nominovat své vlastní dílo. Řeč je o Jeanette Wintersonové, spisovatelce, kterou díky nakladatelství Argo znají i zdejší čtenáři. Její zatím poslední do češtiny přeložená kniha Jak naštěpit třešeň ukazuje, že zdaleka nejde jen o provokativní celebritu.
Kázání o fantazii
Jeanette Wintersonová (1959) nepochází z prostředí, v jakém obvykle vyrůstají budoucí literární hvězdy. Adoptivní rodiče náležející k letničnímu hnutí ji vychovávali v malém městečku nedaleko Manchesteru, v domě, kde kromě Bible bylo pouze pět dalších knih. Otec dělník a nezaměstnaná matka si ji představovali na misionářské dráze, Jeanette se však v šestnácti zamilovala do jiné dívky a z domova odešla. Díky mimořádnému talentu mohla na Oxfordu studovat anglickou literaturu a již ve třiadvaceti jí vyšel první román nazvaný Na světě nejsou jen pomeranče (česky 1998). Dnes má na kontě 10 titulů.
Podle vlastních slov začala Wintersonová psát ještě dříve než číst. Už ve velice útlém věku totiž sepisovala kázání, kterými chtěla lidi přimět ke konverzi. Což chce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
