Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Téma

NATO končí, co dál?

Irácká válka a otřes v evropsko-amerických vztazích dramaticky proměnily politiku Západu. Evropská unie se vzdálila Spojeným státům a na obou březích Atlantiku přestalo být NATO zásadní strategickou institucí. Pro Českou republiku to není dobrá zpráva. Dva pilíře naší zahraniční politiky – atlantická spolupráce a evropská integrace – budou zřejmě dříve či později stát ve dvou rozdílných budovách. Proto je nutné klást si následující otázky: Kdo bude za dvacet let garantovat naši bezpečnost – NATO, nebo armáda Evropské unie? Jaká míra unijní politické a hospodářské integrace je v našem zájmu? A kdo jsou naši přirození spojenci v EU? Následující text se pokouší hledat odpověď.

mobrazek_439.gif
mobrazek_439.gif • Autor: Respekt

vobrazek_439.jpeg
Fotografie: Zapomeňte na devadesátá léta, odteď spoléháme sami na sebe. Foto: Profimedia.cz / Corbis • Autor: Respekt

Irácká válka a otřes v evropsko-amerických vztazích dramaticky proměnily politiku Západu. Evropská unie se vzdálila Spojeným státům a na obou březích Atlantiku přestalo být NATO zásadní strategickou institucí. Pro Českou republiku to není dobrá zpráva. Dva pilíře naší zahraniční politiky – atlantická spolupráce a evropská integrace – budou zřejmě dříve či později stát ve dvou rozdílných budovách. Proto je nutné klást si následující otázky: Kdo bude za dvacet let garantovat naši bezpečnost – NATO, nebo armáda Evropské unie? Jaká míra unijní politické a hospodářské integrace je v našem zájmu? A kdo jsou naši přirození spojenci v EU? Následující text se pokouší hledat odpověď.

Od Suezu po Saint-Malo

Loňský rok byl pro vztahy západních států zřejmě nejdůležitější od suezských událostí na podzim 1956. Tehdejší krize mezi euroatlantickými mocnostmi vyústila v takové rozložení sil, jež na desetiletí určilo vztahy demokracií na obou březích Atlantiku.

Co se tehdy stalo? Když egyptský prezident Gamál Abdal Násir zestátnil Suezský průplav a blokoval přístup izraelských lodí do Indického oceánu, odpověděli Britové, Francouzi a Izraelci vojenskou intervencí vůči Káhiře. Americká vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera se však proti invazi postavila, protože tah evropských mocností nabourával Washingtonu blízkovýchodní strategii vyvažování vlivu na Izrael a arabské státy…

v10.gif
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

v10.gif
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 44 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte