0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře15. 2. 20033 minuty

Ve hvězdách

14-mobr-23-petracek2.gif • Autor: Respekt
mobrazek_235.jpeg • Autor: Respekt
mobrazek_235.jpeg
mobrazek_235.jpeg • Autor: Respekt
Fotografie: Foto Profimedia/ Hulton Archive • Autor: Respekt
Fotografie: Foto Profimedia/ Hulton Archive
Fotografie: Foto Profimedia/ Hulton Archive • Autor: Respekt
↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Letošní zacyklená volba českého prezidenta není žádný světový unikát. Můžeme si to připomenout v pondělí 17. února, kdy uplyne 202 let od zvolení třetího prezidenta USA (1801–09) Thomase Jeffersona. Jefferson byl totiž prosazen až ve 35. kole většinou jednoho hlasu. Situace hrozila ústavní krizí, ale podařilo se ji vyřešit při zachování litery i ducha ústavy.

Jistěže nelze přímo srovnávat postavení a způsob volby amerického (šéf exekutivy) a českého (spíše reprezentativí funkce) prezidenta. Hlava USA je volena de facto v přímé volbě, veškerými voliči. Ale de iure o ní hlasuje sbor volitelů, tedy pověření zastupitelé podobně jako u nás. A právě tento bod měl před dvěma sty lety, kdy se USA skládaly jen ze 16 států a volitelé současně hlasovali o prezidentovi i viceprezidentovi, velký význam.

Ve volbách 4. listopadu 1800 kandidovali za demokraty-republikány Thomas Jefferson a Aaron Burr, za federalisty John Adams – jako prezident usiloval o znovuzvolení – a Thomas Pinckney. Když byly sečteny hlasy volitelů, vyšlo to na remízu: po 73 hlasech pro Jeffersona i Burra, 65 hlasů pro Adamse a 64 pro Pinckneyho (plus 1 pro newyorského guvernéra Johna Jaye). V případě remízy tehdejší ústavní pravidla přikazovala, že rozhodnout musí Sněmovna reprezentantů, v níž při této volbě disponuje každý stát Unie jen jedním hlasem bez ohledu na počet volitelů. Jefferson či Burr tedy potřebovali v…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc