Monopoly a la Argentina
Argentině dnes nikdo neodpáře jedno nemilé prvenství: stala se první zemí v moderních dějinách, která vyhlásila bankrot. Miliony Argentinců tak prakticky ze dne na den přišly o práci i o peníze uložené v bankách a hodnota jejich majetku se smrskla na pouhou třetinu. Ve stínu těchto kolosálních problémů však zůstalo skryto jiné pozoruhodné argentinské prvenství: v čase bankrotu už fungoval nebývale dobře alternativní ekonomický systém, založený na podobných principech jako hra Monopoly.
Argentině dnes nikdo neodpáře jedno nemilé prvenství: stala se první zemí v moderních dějinách, která vyhlásila bankrot. Miliony Argentinců tak prakticky ze dne na den přišly o práci i o peníze uložené v bankách a hodnota jejich majetku se smrskla na pouhou třetinu. Ve stínu těchto kolosálních problémů však zůstalo skryto jiné pozoruhodné argentinské prvenství: v čase bankrotu už fungoval nebývale dobře alternativní ekonomický systém, založený na podobných principech jako hra Monopoly.
Trvalá za pračku
Byli tři. Psycholog Carlos De Sanzo (50), chemik Horacio Covas (48) a ekolog Rubén Ravera (40). Bydleli v městečku Bernal, třicet kilometrů od Buenos Aires, pravidelně se scházeli u stolní hry Monopoly a vedli debaty. Carlos měl byt o sedmdesáti čtverečních metrech a chtěl dokázat, že se v něm dá vypěstovat všechno, co potřebuje k životu. To, co pomocí moderních technologií, internetu a poznatků z biologického zemědělství vyprodukoval, pak v garáži směňoval se sousedy za mouku, věci a později i drobné služby. Nápad se v zemi, jejíž měna trpěla chronickými potížemi, uchytil a 1. května 1995 tak zmiňovaní tři společníci s několika přáteli založili v Bernalu první „klub směny“ (trueque). O šest let později měl už třicet tisíc členů.
Systém směňování se mezitím rozšířil po celé Argentině a výsledná síť (Red Global de Trueque) v době největšího rozmachu zahrnovala…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
