0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura18. 1. 20033 minuty

Mimochodem

Povídali mi o něm před více než třiceti lety mladičtí adepti surrealismu. Byli o něco starší než já a podezíral jsem je, že si ho vymysleli, aby ohromili literárního zelenáče. V éře Beatles znělo magicky už jen to jméno Brouk. Jeho nositel navíc pocházel z rodiny vlastnící za první republiky síť obchodních domů Brouk a Babka, o jejichž bohatém sortimentu jsem v dětství slýchal bájné legendy. Bohuslav Brouk je nicméně postavou reálnou. Zemřel pětašedesátiletý v Londýně přesně před čtvrtstoletím – 20. ledna 1978.

Fantasticky zněly i zprávy o Broukových teoretických spádech. Ještě na střední škole nadšeně referoval o spisech Freuda a Junga v Nezvalově surrealistickém Zvěrokruhu i v komunistické Tvorbě a sotva dvacetiletý vydal knižně vlastní nápadité, leč dosti bizarní studie o psychoanalýze a sexu. Mimo jiné v nich haněl institut manželství a vyzdvihoval svobodu a nezávislost samoukájení. Po studiích na přírodovědecké a filozofické fakultě získal dva doktoráty, ale ani ty jeho dobrodružnou invenci nedokázaly ukáznit. V dalších spisech, z nichž řada vyšla vlastním nákladem, horoval proti morálce, sportu, životní zdatnosti a pracovní kázni, tedy proti nejposvátnějším totemům západní civilizace. Už jako mladíček vyprovokoval k ostrým polemikám přední komunistické ideology a moralisté později lámali hůl nad jeho cynismem, to však jen povzbuzovalo jeho myšlenkové výkony na hranici nehoráznosti a geniality.

Kdyby Bohuslav Brouk neexistoval, měl by v něm zdatného…

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc