I have a dream, mám sen. Pod tímto sloganem vstoupil do dějin Martin Luther King coby zosobnění boje za rovnoprávnost amerických černochů, Afroameričanů. V roce 1963 pronesl projev, který vstoupil do politické historie pod citovaným názvem, o rok později získal jako do té doby nejmladší (35 let) laureát Nobelovu cenu míru a 4. dubna 1968, tedy před 35 lety, byl zavražděn bílým atentátníkem. Tak vypadala v kostce dráha člověka, který se stal po své smrti ještě větším symbolem než zaživa. Výročí atentátu připomíná jednu velmi aktuální věc spjatou s Kingem: idealismus není v Americe prázdné slovo. To, co dnes evropská média zhusta vyčítají Georgi W. Bushovi (přehnaný důraz na náboženství a americké ideály), najdeme právě u Kinga v bohaté míře.
King se narodil v tradiční rodině baptistických pastorů v Atlantě ve státě Georgia na hlubokém Jihu. Navštěvoval segregovanou školu, poté tři roky studoval na teologickém semináři v Pensylvánii (byl zvolen předsedou převážně bílé třídy) a v roce 1954 nastoupil jako pastor v alabamském Montgomery. Právě tam převzal počátkem prosince 1955 vedení první nenásilné demonstrace amerických černochů – bojkotu segregovaných autobusů pro černé a bílé, který trval 382 dnů a slavil nakonec úspěch: 21. prosince 1956 Nejvyšší soud rozhodl, že segregace v autobusech je protiústavní.
Mezi roky 1957 a 1968 King najezdil po USA 10 milionů kilometrů a pronesl na 25…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
