Reklama
Předplatit
Respekt
komentáře
agenda
kontext
rozhovory
podcasty
Vyhledávání
2003/10 • RESPEKT 10/2003
Archiv
Koupit předplatné
Předplatit
Přihlásit
2003/10
10/2003, 2.–9. 3. 2003
Koupit vydání
Vydání
23. 2. – 2. 3. 2003
Vydání
9.–16. 3. 2003
Editorial
Editorial
Tomáš Němeček
Dopisy
Dopisy
Respekt
Zahraničí
Z minulého týdne
Teodor Marjanovič
Čtrnáct dní v Sandžaku
Matyáš Zrno
Bude to bolet
Michal Sedláček
Nepojede fiátkem, ale tankem
Josef Kašpar
Husajne, uteč třeba do Libye
Aryeh Neier
Čerstvé zprávy o Al Kajdě
Magdaléna Učíková
Minulý týden
Minulý týden
Ivan Lamper
Scéna
Scéna
Respekt
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Máte na to deset minut
Dominika Prejdová
Chtěli tančit, ale nevěděli jak
Petr Dorůžka
Ztracené iluze Karla Kosíka
Jiřina Šiklová
Mám slávy plné zuby
Jaroslav Pašmik
Blázna ze mě neuděláte
Helena Březinová
Diskuse
Víc než dřevo
Jan Duha
Civilizace
Naděje pro Ismaela
Markéta Pilátová, Jiří Sobota
Kaleidoskop
Petr Koubský
Vernakevič versus stát
Josef Pazderka
Rozhovory
Nejhorší je plýtvat časem
Jan Mazanec
Téma
Reportáž z Konce světa
Markéta Pilátová, Jiří Sobota, Kateřina Šafaříková
Od chvíle, kdy loni v listopadu klesl u Galicie ke dnu tanker Prestige, se v evropských vodách dostala do nesnází další tři ropná plavidla. Hladinu moře pokryl černý škraloup u Gibraltaru, SOS zaznělo z kanálu La Manche a ze severu Británie. Zprávy se ve všech případech nesly ve stejném duchu: připomínkou hrůzy z Prestige, dobrovolníků v bílých kombinézách, zalepených ptačích těl a smutku ve tvářích rybářů. Právě tím posledním se ale realita v Galicii tři měsíce po havárii vzdaluje svému mediálnímu obrazu. Leckterý Galicijec říká, že skrz ropnou skvrnu možná svítá regionu na lepší časy. Zelené, řídce osídlené galicijské kopce, porostlé borovicemi a eukalypty, se cestou k oceánu svažují k drsnému skalnatému pobřeží. Mezi nedostupnými útesy a spletitými zářezy ústí řek, takzvanými rías, tu a tam probleskují bílé písečné pláže. Skutečně bílé jsou však jen zpovzdálí. Při bližším pohledu si nelze nevšimnout všudypřítomných černých žmolků. Do nosu vzápětí uhodí asfaltový zápach a cizinci se nabídne pohled na zkázu v celém jejím rozměru. Pobřežní skály pokrývá souvislý černý povlak, táhnoucí se až k horizontu.
Ekonomika
Třikrát na okraj
Zbyněk Petráček, Tomáš Němeček
Kdykoli svůj postup obhájíme
Zbyněk Petráček, Tomáš Němeček
Chyba úředníka Kudlíka
Marek Pokorný
Kdo špitne, přijde o hlavu
Ivana Gračková
Domov
Připomeňme si
Marek Švehla
Krach rady ohlašuje naději
Ondřej Kundra
Protože se dosavadní členové Rady České televize nedokázali shodnout na novém šéfovi veřejnoprávního média, zůstane volba pravděpodobně až na jejich nástupcích. Novou radu by přitom neměli jmenovat jen poslanci, ale nově i senátoři a premiér na návrh vybraných veřejných institucí. Počítá s tím zákon o ČT, který ministerstvo kultury předloží v blízké době do Poslanecké sněmovny. Řada politiků a političek z dolní komory se ovšem na ztrátu svého „televizního vlivu“ nedívá nijak přátelsky. I když se ve středu na sebe radní zdálky usmívali a při zdravení se častovali polibky, jejich žoviálnost zhasla už pár minut po oficiálním začátku volby ředitele ČT. První spor se vedl o to, zda má šest vybraných finalistů přednést slib, že radním během výběrového řízení nic nezatajili. Padala přitom ostrá slova. „Prosím všechny přítomné kandidáty na ředitele, aby to, co tu říkáme, brali s humorem a nenechali se námi urazit,“ snažila se jim ulomit hrot radní Jana Šilerová. To ještě bylo možné zahlédnout na tvářích v jednacím sále tu a tam úsměv. Ale pak začalo jít do tuhého.
V laboratoři jsou si všichni rovni
Marek Švehla
Rudý Václav na Hradě
Erik Tabery
Když se mocní spojí
Hana Čápová
Děti z blbšulky
Eliška Bártová
Komentáře
Poslední šance pro Kypr
Zbyněk Petráček
Pusťte mi plyn
Marek Švehla
Z televize leze vize
Erik Tabery
Nejsme v tom sami
Zbyněk Petráček
Ve hvězdách
Tomáš Němeček
Splněný sen Václava Klause
Tomáš Němeček
V pátek 28. února parlament zvolil nástupce Václava Havla. To je dobrá zpráva. Hledání, které na dva měsíce paralyzovalo tuzemskou politiku, je u konce. Špatná zpráva zní, že nový prezident Václav Klaus získal úřad, o němž podle svých slov „snil“, díky kšeftu s komunisty, o jehož podstatě se veřejnost nic nedozvěděla. Václav Klaus je na vrcholu a zároveň v cíli své politické cesty. Nemusí dál soupeřit o moc a prestiž, obojího už nebude mít víc. Jako desátý prezident na Pražském hradě dostal šanci nově stanovit, co tato funkce obnáší, jaká je úloha prvního úředníka státu a co od něj očekávat. I těm, pro něž zvolení Klause znamenalo noční můru či špatný vtip, nyní nezbývá než novému prezidentovi popřát hodně štěstí.
Inzerce •
Předplatitelům reklamu nezobrazujeme
Vyhledávání
Autor
Rubrika nebo tag
Rok vydání (např. 1994-2001)
Zavřít vyhledávání
Tip:
Vyhledávejte dle autora pomocí autor:
autor:”Erik Tabery”
další tip
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Nejvíce hledáte