Reklama
Editorial
Editorial Dopisy
Dopisy Zahraničí
Z minulého týdne Čtrnáct dní v Sandžaku Bude to bolet Nepojede fiátkem, ale tankem Husajne, uteč třeba do Libye Čerstvé zprávy o Al Kajdě Minulý týden
Minulý týden Scéna
Scéna Kultura
Mimochodem Máte na to deset minut Chtěli tančit, ale nevěděli jak Ztracené iluze Karla Kosíka Mám slávy plné zuby Blázna ze mě neuděláte Diskuse
Víc než dřevo Civilizace
Naděje pro Ismaela Kaleidoskop Vernakevič versus stát Rozhovory
Nejhorší je plýtvat časem Téma
Reportáž z Konce světa Od chvíle, kdy loni v listopadu klesl u Galicie ke dnu tanker Prestige, se v evropských vodách dostala do nesnází další tři ropná plavidla. Hladinu moře pokryl černý škraloup u Gibraltaru, SOS zaznělo z kanálu La Manche a ze severu Británie. Zprávy se ve všech případech nesly ve stejném duchu: připomínkou hrůzy z Prestige, dobrovolníků v bílých kombinézách, zalepených ptačích těl a smutku ve tvářích rybářů. Právě tím posledním se ale realita v Galicii tři měsíce po havárii vzdaluje svému mediálnímu obrazu. Leckterý Galicijec říká, že skrz ropnou skvrnu možná svítá regionu na lepší časy. Zelené, řídce osídlené galicijské kopce, porostlé borovicemi a eukalypty, se cestou k oceánu svažují k drsnému skalnatému pobřeží. Mezi nedostupnými útesy a spletitými zářezy ústí řek, takzvanými rías, tu a tam probleskují bílé písečné pláže. Skutečně bílé jsou však jen zpovzdálí. Při bližším pohledu si nelze nevšimnout všudypřítomných černých žmolků. Do nosu vzápětí uhodí asfaltový zápach a cizinci se nabídne pohled na zkázu v celém jejím rozměru. Pobřežní skály pokrývá souvislý černý povlak, táhnoucí se až k horizontu. Ekonomika
Třikrát na okraj Kdykoli svůj postup obhájíme Chyba úředníka Kudlíka Kdo špitne, přijde o hlavu Domov
Připomeňme si Krach rady ohlašuje naději Protože se dosavadní členové Rady České televize nedokázali shodnout na novém šéfovi veřejnoprávního média, zůstane volba pravděpodobně až na jejich nástupcích. Novou radu by přitom neměli jmenovat jen poslanci, ale nově i senátoři a premiér na návrh vybraných veřejných institucí. Počítá s tím zákon o ČT, který ministerstvo kultury předloží v blízké době do Poslanecké sněmovny. Řada politiků a političek z dolní komory se ovšem na ztrátu svého „televizního vlivu“ nedívá nijak přátelsky. I když se ve středu na sebe radní zdálky usmívali a při zdravení se častovali polibky, jejich žoviálnost zhasla už pár minut po oficiálním začátku volby ředitele ČT. První spor se vedl o to, zda má šest vybraných finalistů přednést slib, že radním během výběrového řízení nic nezatajili. Padala přitom ostrá slova. „Prosím všechny přítomné kandidáty na ředitele, aby to, co tu říkáme, brali s humorem a nenechali se námi urazit,“ snažila se jim ulomit hrot radní Jana Šilerová. To ještě bylo možné zahlédnout na tvářích v jednacím sále tu a tam úsměv. Ale pak začalo jít do tuhého. V laboratoři jsou si všichni rovni Rudý Václav na Hradě Když se mocní spojí Děti z blbšulky Komentáře
Poslední šance pro Kypr Pusťte mi plyn Z televize leze vize Nejsme v tom sami Ve hvězdách Splněný sen Václava Klause V pátek 28. února parlament zvolil nástupce Václava Havla. To je dobrá zpráva. Hledání, které na dva měsíce paralyzovalo tuzemskou politiku, je u konce. Špatná zpráva zní, že nový prezident Václav Klaus získal úřad, o němž podle svých slov „snil“, díky kšeftu s komunisty, o jehož podstatě se veřejnost nic nedozvěděla. Václav Klaus je na vrcholu a zároveň v cíli své politické cesty. Nemusí dál soupeřit o moc a prestiž, obojího už nebude mít víc. Jako desátý prezident na Pražském hradě dostal šanci nově stanovit, co tato funkce obnáší, jaká je úloha prvního úředníka státu a co od něj očekávat. I těm, pro něž zvolení Klause znamenalo noční můru či špatný vtip, nyní nezbývá než novému prezidentovi popřát hodně štěstí. Vyhledávání
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.