Reklama
Předplatit
Respekt
komentáře
agenda
kontext
rozhovory
podcasty
Vyhledávání
2003/11 • RESPEKT 11/2003
Archiv
Koupit předplatné
Předplatit
Přihlásit
2003/11
11/2003, 9.–16. 3. 2003
Koupit vydání
Vydání
2.–9. 3. 2003
Vydání
16.–23. 3. 2003
Editorial
Editorial
Tomáš Němeček
Minulý týden
Minulý týden
Ivan Lamper
Scéna
Scéna
Respekt
Dopisy
Dopisy
Respekt
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Weiner píše z Paříže
Viktor Šlajchrt
Tři poslanci a donkichot
Petr Třešňák
Rozladěný mejdan s Flaming Lips
Ondřej Štindl
Lev, který se bojí kousat
Dominika Prejdová
Všichni jsme Balkán
Jaroslav Pašmik
Diskuse
Přesah podle V. K.
Adam Šůra
Proč je dobře, že vyhrál Klaus
Petr Kamberský
Civilizace
Digitální naděje a hrozby
Petr Koubský
Kaleidoskop
Lukáš Čermák
Dobře utajená pandemie
Vojtěch Novotný
Rozhovory
Za tu možnost jsem pořád vděčná
Tomáš Němeček
Téma
Muž, který začal kojit
Petr Třešňák, Martin Kontra
Může se český výtvarník dostat až do zpráv na CNN a v New York Times? Odpověď zní: Ano. Neonové blikající srdce instalované loni v listopadu na Pražský hrad Jiřím Davidem přitáhlo pozornost světových médií a zdánlivě zbytečná věc, umístěná všem na očích, vyvolala sérii ostrých polemik v novinách i mezi lidmi. Nediskutovalo se přitom jen o srdci samotném, ale i Václavu Havlovi, podobě Pražského hradu, národních stereotypech. Tak vzrušenou debatu nad uměním v ulicích Česko nezažilo od roku 1991, kdy mladý sochař David Černý přebarvil na růžovo osvoboditelský tank číslo 23. Obě události symbolizují trend, jehož hlavním sdělením je, že se zdejší výtvarní umělci zabydleli na kulturní scéně jako vtipní a provokativní komentátoři společenského dění. Nebo ne?
Zahraničí
Nezkrotné Pankisi
Jaroslav Spurný
Malta je pro
Kateřina Šafaříková
Evropa, můj osud
Kateřina Šafaříková
Po zatčení muslimů to v Keni vře
John Khakhudu Agunda
Jen raubíři si vědí rady
Robert F. Lamberg
Ekonomika
Třikrát na okraj
Zbyněk Petráček, Lenka Zlámalová
Jak se řekne holandsky Enron
Lenka Zlámalová
Konto mrtvé babičky
Marek Pokorný
Simulanti, stavbaři – a dost
Lenka Zlámalová
Domov
Připomeňme si
Lucie Dorůžková
Buzková chystá jed
Hana Čápová
Železnice proti ústavě
Jana Neumannová
Proč vláda nic nedělá
Ondřej Kundra
Chlapec s nevinnýma očima
Eliška Bártová
Na jihu Čech se hádají vědci
Josef Greš
Ještě se nezacelily rány po rozkolu na pražské teologické fakultě a už se mraky stahují nad další vysokou školou. Tentokrát jde rovnou o budoucnost celé Jihočeské univerzity. Pochyby nad volbou do tamního akademického senátu se staly roznětkou ke konfliktu, který teď otřásá celým ústavem. Jedna strana sporu varuje: univerzitu chce ovládnout klika podprůměrných a zabránit reformám. Druhá strana oplácí stejným kalibrem: školu ohrožují arogantní vědci, jejichž ambice vnášejí na akademickou půdu nezdravé soupeření. Prosincová volba do akademického senátu Jihočeské univerzity byla významnější než jindy: vzešli z ní totiž senátoři, kteří budou letos na podzim volit rektora. V polovině ledna si nový senát zvolil předsedu – rozdílem jediného hlasu se jím stal vedoucí katedry práva na zemědělské fakultě, advokát Rudolf Hrubý. Záhy se však rozhořel spor.
Komentáře
Po moru přišla chřipka
Marek Švehla
USA slibům nevěří
Teodor Marjanovič
Týden s Klausem
Erik Tabery
Schüssel sází kariéru
Zbyněk Petráček
Ve hvězdách
Zbyněk Petráček
Je správné ničit dětem život?
Hana Čápová, Eliška Bártová
Jsou to zdánlivě jednoduché otázky. Odpovědi na ně se totiž zdají být nad slunce jasné. Může veřejné školství prospívat zlomku dětí za cenu, že většině škodí? Mělo by dítě doplácet na neschopnost učitele? Může mocenská elita ničit život některým dětem tím, že jim brání ve vzdělávání? Každý řekne, že nic takového by se dít nemělo. Přesto je to každodenní realita našeho školství. Velký prst úředníka začne zdejší děti rozdělovat už v šesti letech. Každé dvacáté pošle z kola ven. Pět tisíc dětí – třikrát víc než v sousedním Rakousku – dostane každý rok nálepku „mentálně zaostalé, obtížně vzdělatelné“ a alou do lavice zvláštní školy. V deseti letech potká děti další selekce. Tentokrát z normálních škol odchází desetina těch „nadaných“ na státní osmiletá gymnázia. Další životní osud dětí z obou skupin je od této chvíle prakticky jasná. Na ty první čeká v lepším případě doživotní úděl pomocného dělníka, v horším fronta na pracovním úřadě. Na ty druhé pak veškeré výhody a šance života příslušníků moderních elit.
Inzerce •
Předplatitelům reklamu nezobrazujeme
Vyhledávání
Autor
Rubrika nebo tag
Rok vydání (např. 1994-2001)
Zavřít vyhledávání
Tip:
Vyhledávejte dle autora pomocí autor:
autor:”Erik Tabery”
další tip
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Nejvíce hledáte