0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace10. 11. 20026 minut

Je odpoledne a venku prší žáby

Málokterý rok byl v poslední době tak vymknutý z klimatického normálu jako ten letošní. Nejprve v lednu a únoru padaly teplotní rekordy, pak přišly horké jarní dny následované během léta čtyřmi náběhy na povodně a zakončené srpnovou velkou vodou. Nejnověji se pak před dvěma týdny přes republiku přehnala ničivá větrná bouře, která zanechala bez elektřiny víc domácností než záplavy. Na Klínovci vítr dosahoval rychlosti 198 km za hodinu a tisíce vyvrácených stromů zatarasily řadu silnic. Pamětníci z šumavských a jesenických vesnic shodně tvrdili, že takovou fukeř nepamatují. Opakovali tak víceméně totéž, co pár týdnů před tím říkali také starousedlíci v jižní Francii, na Maltě, Krétě i jinde v Evropě. Děje se s větry opravdu něco mimořádného, nebo jsme o jejich chování jen podrobněji informováni?

Rybník na rynku

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Tornáda a větrné bouře známe hlavně z amerických zpráv a filmů. Neznamená to však, že by neexistovala také ve střední Evropě. Ano, dokonce i v tak mírných šířkách, jaké se rozprostírají mezi Portugalskem, Francií, Německem, Českem, Polskem a Pobaltím, se v průměru pětkrát do roka objeví větrný vír rotující rychlostí několika set kilometrů za hodinu. Protože zde však dříve nebyla tornáda vůbec sledována, určuje se dnes jen obtížně, zda jich přibývá. Můžeme se však domnívat, že ano, neboť jsou od 50. let stále častějším jevem i v USA a většina ostatních sledovaných klimatických extrémů má podobný četnostní průběh na obou stranách Atlantiku.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc