Svéráz národních záplav

Ničivá povodňová vlna, která se přehnala střední Evropou, napáchala rozsáhlé škody také v jižních oblastech Ruska. Sotva se tato území začala vzpamatovávat z katastrofálních záplav v červnu, přihnala se do Kubáňského, Stavropolského a Krasnodarského kraje a zejména pak na černomořské pobřeží v druhém srpnovém týdnu další povodeň. Více než počet obětí a rozsah škod ovšem šokoval způsob, jakým se ruské úřady se záplavami vypořádaly. Ve dnech, kdy si země s trpkostí připomínala druhé výročí havárie ponorky Kursk, museli Rusové vypít další pohár hořkosti nad netečností a arogancí odpovědných lidí.

Bez varování

Obě povodňové vlny, které v krátkém sledu zasáhly jih Ruska, měly totožný začátek - naprosté selhání centrálního výstražného systému. „Voda v naší řece se začala zvedat už ve tři hodiny odpoledne,“ vyprávěl později novinářům Ivan Talalajev, obyvatel vesničky Bělyj Ugol ve Stavropolském kraji. „Varování v televizi nebo radiu, že by se blížila nějaká bouře či pohroma, nepřišlo žádné, i když pršelo už od rána. Od čtyř hodin jsme poté sami jeden po druhém volali na místní úřad, že se řeka zvedá z koryt a bude brzy nebezpečná. Starosta i požárníci nám jen donekonečna opakovali: Žádnou paniku, všechno máme pod kontrolou, zasedá protipovodňová komise,“ vzpomíná Ivan Talalajev. Když se řeka Podkumka začala večer rozlévat z břehů, bylo na preventivní zásah pozdě. Téměř ve stejném vydání se podobná situace opakovala později v srpnu na černomořském…