Africký lovec stopuje s oštěpem v ruce antilopu, někdejší důstojník SS se před skrytou kamerou vykrucuje ze svých zločinů a bombajské prostitutky si popíjením čaje krátí čekání na zákazníka. Takové panoptikum mohl zahlédnout návštěvník videotéky festivalu Jeden svět, kde si lidé přehrávali filmy, které jim v kinech utekly. Místnost plná blikajících obrazovek dobře symbolizovala nepřeberné množství festivalových svědectví z bolavých míst i všední každodennosti zeměkoule. Z dvadvaceti soutěžních snímků porota nakonec vybrala americký film Nedokončená symfonie, zachycující americké protesty proti válce ve Vietnamu v 70.letech. Zvláštní cenu Václava Havla získal film Je to můj život, popisující boj Jihoafričana Zackieho Achmata za levné léky proti AIDS. Nabídka žhavých společenských témat byla opravdu široká, obzvláštní pozornost vzbuzovaly tématické sekce Globální ekonomika a Vyrovnání se s minulostí.
Za lepší svět
Výjimečné místo mezi snímky popisujícími „boj za lepší zítřky“ zaujímá německý dokument Velká svoboda, malá svoboda. Pětadvacetiletá režisérka Kristina Konrad v něm před dvěma lety sestříhala své rozhovory s dvojící stárnoucích revolucionářek počátku sedmdesátých let. Šedesátiletá Němka Inge byla členkou teroristické Frakce rudé armády a odseděla si deset let za zastřelení policisty. Její vrstevnice, syrská imigrantka Maria, se pustila do marxistické revoluce v Uruguayi a boj zaplatila mnohaletým exilem. Geneze hrdinek je navzdory…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
