Má se dnešní Česká republika bát osudu Argentiny? Tamní politici tak dlouho zvyšovali státní dluh a prohlubovali díru v rozpočtu, až země - považovaná donedávna za vzor úspěšných reforem - vyhlásila největší státní bankrot v historii. Může nám hrozit totéž? Účastníci semináře, který speciálně na toto téma uspořádal minulý čtvrtek ekonom Jan Mládek (někdejší náměstek ministra financí Mertlíka), se shodli: ještě dlouho ne. Jedna podobnost by tu byla, připustil například bývalý zástupce České republiky u Světové banky Miroslav Zámečník: „Ani argentinský dluh nebyl v poměru k HDP vysoký. Když započteme i reálnou ztrátu České konsolidační agentury, už se tomuto poměru dost blížíme.“ Rozdílů je ale víc. Především velká část argentinských dluhopisů měla krátkou dobu splatnosti a obrovské úroky - což byl výraz nedůvěry zahraničních investorů. „Navíc země nebyla a není schopna vybírat daně,“ upozornil Zámečník. Argentina se také lišila uměle udržovanou tvrdou měnou (peso bylo pevně připoutáno k dolaru v poměru 1:1), což sice odstranilo inflaci, ale také omezovalo exportéry. „Pro argentinskou střední třídu byla Florida levnou zemí, pro českou je drahé i Chorvatsko,“ říká Miroslav Zámečník. Krátké srovnání pro seminář vypracoval tým hlavního ekonoma Raiffeisenbank (zmíněný exministr Mertlík). Devizové příjmy České republiky, která je velmi otevřená zahraničnímu obchodu, dnes výrazně převyšují míru zadlužení. Naopak vývoz tradičně uzavřené Argentiny nestačil ani na splátky státního…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
