0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace18. 2. 200110 minut

Chraňte svou duši

V druhé polovině tohoto týdne proběhne v Praze pod záštitou prezidenta republiky konference „Tvář naší země - Krajina domova“, další z mnoha krajinářských akcí, které v posledních deseti letech podnikali nejenom přírodovědci, ale také architekti, umělci, literáti, a dokonce i orientalisté. Odpověď na otázku, proč se právě „krajina“ stala jedním z klíčových pojmů poslední dekády, v sobě skrývá mnoho zajímavého.

Kam je vidět z rozhledny

Reklama

Jak už etymologický základ slova napovídá, je krajina především územím, které má hranice (neboli kraj) a nějaký víceméně jasný střed. Podoba krajiny, jak ji známe v Evropě, je přitom výsledkem vzájemného ovlivňování člověka a přírody, které krajinu až někdy do poloviny 20. století spíš obohacovalo, než ničilo. Pokud totiž chtěl člověk včerejška krajinu skutečně dobře využívat, musel vědět, kde se daří ječmenu, kde ovsu a kde je zase lepší mít les, protože se tam půda rychle vyčerpá. Zvýrazňoval tím přirozené vlastnosti krajiny, která se tak postupně stávala mozaikou sídel, zahrad, polí a pastvin. Už mnoho badatelů si přitom všimlo zdánlivého paradoxu, že skutečně ekonomické využívání krajiny prohlubovalo také její krásu. Jinými slovy, že ekonomika kráčela ruku v ruce s estetikou. To se ovšem od základu změnilo v okamžiku, kdy lidé začali mít dost technických prostředků na to, aby krajině mohli zcela vnutit svou vůli. Pak už nebylo nutné uvažovat o odstínech půdy, protože umělá hnojiva umožňovala „hydroponické“…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc