Dopisy
Proč se to nedá číst
Nemohu nereagovat na článek Proč se na to nedá dívat (Respekt č. 1/2001) o situaci v brněnské televizi. Podivuji se nad tím, že Respekt otiskl takovou slátaninu.
1. Něco jiného je výzva Brno na přelomu století a něco jiného je iniciativa Brno 20/21. To nejsou úplně ti samí, nesouhlasí ani počet, výzvu podepsali v Brně mnozí, součástí Brno 20/21 už se jich většina nestala!
2. Ani já, ani pan Přidal jsme nebyli a nejsme v brněnské televizi zaměstnaní, jen tam něco - každý své pořady - uvádíme jako externisté! Totiž právě tak jako Z. Plachý a mnozí jiní. Zaměstnancem studia byl např. kolega Břeťa Rychlík či Monika Rychlíková. Proč to nenapíšete podle pravdy? A dále, já jsem nevystoupil proti nim, ale proti tomu, aby se směšovaly věci pravdivé a oprávněně kritické, polopravdy a lži.
3. Nemělo by se psát o nesmyslném utrácení obecně, jako by to byl fakt. To by se muselo doložit, kdo kdy nesmyslně utrácel, jinak je to jen plácnutí do vody, po němž zůstane pocit klasického „na každém šprochu“.
A ještě jedna věc: Ve zprávách ČT připravených týmem Jany Bobošíkové bylo nepravdivě uvedeno, že jsem snad měl podepsat prohlášení v divadle Ta Fantastika. To je lež. Žádal jsem o omluvu, ale zatím marně.
Arnošt Goldflam, Brno
Žádám o opravu
Ostře se ohrazuji proti interpretaci svého komentáře v Právu, kterou přinesl Respekt č. 4…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
