Zpravodajské kombinace
„Jde o válku,“ říká šéf Komise pro kontrolu BIS Jan Klas k vzájemným vztahům Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu. Fakta ovšem říkají, že situace je mnohem prozaičtější. Minimálně čtyři vrcholní představitelé tajných služeb zneužili svou pravomoc, lhali, nebo jsou podezřelí ze styků s organizovaným zločinem. Teď se své průšvihy snaží skrýt podivnými kombinacemi a mlhou vzájemného obviňování, do kterého jsou zainteresováni i politici.
Znamení čtyř
Případ je vlastně naprosto přehledný. Co udělal šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Růžek, je známo: lhal a zneužil svou bývalou funkci šéfa Vojenského obranného zpravodajství. Před čtrnácti dny přiznal jako svědek u soudního procesu, že pomocí falešných informací získal pro svého kamaráda nazpět řidičský průkaz, který mu předtím policie zabavila pro řízení automobilu v opilosti. Druhý protagonista války tajných služeb, náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl, je pro změnu už víc než rok prověřován BIS kvůli stykům na lidi spojované s organizovaným zločinem. Informace o Hejlových kontaktech - třeba na tuneláře Komerční banky Baraka Alona a podobně - jsou známy už od loňského roku. Tři roky je navíc Martin Hejl podezřelý, že během svého předešlého angažmá v ekonomickém odboru BIS vnášel ze služby tajné informace politikům tehdy opoziční ČSSD. Zprávu o Hejlově udávání vypracoval v roce 1998 další zaměstnanec BIS Roman Hrubant a zaplatil za to: po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
