Lukašenkův pendrek
Přípravy na zářijovou volbu hlavy státu v Bělorusku se rozběhly na plné obrátky. V Minsku se vždy během noci na zdech u vchodů do metra objeví letáčky opozičních stran, přes den je však státní bezpečnost strhá, případně vylepovatele zatkne. Zvýšenou aktivitu opozice doprovází nárůst represe ze strany hlavního favorita voleb, prezidenta Alexandra Lukašenka. K mání má nepřeberné množství prostředků, jak si pojistit úřad na dalších pět let, protože stát je on. A lidé mu věří.
S chutí do nich
Díky nelegálním změnám v ústavě si Lukašenko v roce 1996 prodloužil termín panování na sedm let. Letos se už střetu se svými protivníky nevyhne, přestože o férovém boji nemůže být ani řeč. Jeden z prvních útoků zaměřil prezident na minskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která hodlá školit mezinárodní pozorovatele pro zářijové volby. V rozhovoru pro státní televizi označil pracovníky OBSE za „bandity, kteří večer vytahují z pod postelí zbraně“. Poté oznámil, že si vezme pod kontrolu rozpočet mise OBSE, protože organizace „financuje opozici“. Členům opozičních stran pak doporučil, aby nevycházeli na ulici: „Křičte si, ale naši lidé se nenechají podvést. Já národ nedám.“ Svůj slib opravdu splnil, když vydal prezidentský dekret omezující organizování demonstrací. Policie získala pravomoc okamžitě rozpustit shromáždění, pokud jeho účastníci „ohrožují bezpečnost společnosti, život a zdraví občanů, anebo schovávají své tváře pod maskami“.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
