V souvislosti s oslavami státního svátku uspořádal Italský kulturní institut v Praze výstavu artefaktů G. A. Cavelliniho z cyklu Itálie 1965–1990. Stát, jehož hlavní město bylo po staletí metropolí nejmocnější starověké říše a později křesťanského světa, se tak představil s půvabnou sebeironií. Za výchozí znak si umělec zvolil charakteristický obrys země a celé čtvrtstoletí si s ním nápaditě pohrával: vyplňoval jej uhlím, květinami, vypálenými sirkami, obrázky charakteristických potravin, ale také jej rozkládal na regiony, které sestavoval do nových konstelací, přičemž výsledky práce prezentoval na rozličných pozadích a zdobil trikolórami v národních barvách. Hravá zábavnost jeho děl avizuje postmoderní tendence, avšak důslednost, s jakou zkoumal a přehodnocoval arzenál vlasteneckých symbolů, má ráz modernistického experimentu. Cavellini v něm geniálně předjímal tendence, které se vynořily teprve v devadesátých letech.Své geniality si byl ostatně italský umělec vědom a rozhodně ji nezastíral falešnou skromností. K jeho nejvýznamnějším životním dílům patří projekt oslav stého výročí vlastního narození, k němuž dojde roku 2014. Od roku 1971 navrhoval Cavellini k svému jubileu plakáty nejvýznamnějších světových muzeí, stylizoval svá hesla do budoucích encyklopedií a „vydával“ i série poštovních známek se svým portrétem a značkou GAC 1914–2014. Dopisy s nimi rozesílal umělcům na celém světě s žádostmi o podobně svérázné odpovědi, čímž dávno před érou internetu započal…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
