Baron Prášil se jednoho dne dostal do úzkých. Pronásledovala ho smečka vlků a jediným útočištěm před nimi byl strom, po jehož hladkém a vysokém kmeni se bohužel nedalo vylézt. Naštěstí si věděl rady: popadl se za vlasy, na strom se vytáhl a tak se zachránil. Podobně těžkým úkolem je pro každou společnost reforma vzdělávacího systému. Musí ho udělat lepší, než je sama, aby jí pomohl se zlepšit. Češi se o trik barona Prášila marně pokoušejí dvanáctý rok svobody - dosud totiž platí školský zákon z roku 1984. Ani poslední pokus ministra školství Eduarda Zemana se nepovedl, a pokud nedojde k velkému překvapení, sněmovna jeho návrh reformy po právu zamítne.
Vzdělanec czech made
Eduard Zeman se zákonem ve sněmovně narazil především proto, že se v něm pokusil posílit státní kontrolu nad vzdělávacím rozpočtem. Pravicoví poslanci, kteří mají ve sněmovně většinu, ale trvají na tom, aby školy byly i nadále financovány spíše podle počtu žáků, kteří do nich chodí. Ministr tak svou umíněností byrokrata, který musí o všem rozhodovat, likviduje pokus o změnu především sám. Shazuje tak i některé rozumné nápady, které - byť v nedomyšlené podobě - jeho návrh obsahoval. Nejvíce se diskutovalo o zrušení víceletých gymnázií. Přestože u nás byla obnovena teprve před deseti lety, jsou zastaralým principem, který namísto aby žákům ke vzdělání pomohl, spíše je od něho odhání. Na rozdíl od například rakouského či německého modelu, který je otevřený všem zájemcům, si zdejší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
