Za vlasy na strom
Baron Prášil se jednoho dne dostal do úzkých. Pronásledovala ho smečka vlků a jediným útočištěm před nimi byl strom, po jehož hladkém a vysokém kmeni se bohužel nedalo vylézt. Naštěstí si věděl rady: popadl se za vlasy, na strom se vytáhl a tak se zachránil. Podobně těžkým úkolem je pro každou společnost reforma vzdělávacího systému. Musí ho udělat lepší, než je sama, aby jí pomohl se zlepšit. Češi se o trik barona Prášila marně pokoušejí dvanáctý rok svobody - dosud totiž platí školský zákon z roku 1984. Ani poslední pokus ministra školství Eduarda Zemana se nepovedl, a pokud nedojde k velkému překvapení, sněmovna jeho návrh reformy po právu zamítne.
Vzdělanec czech made
Eduard Zeman se zákonem ve sněmovně narazil především proto, že se v něm pokusil posílit státní kontrolu nad vzdělávacím rozpočtem. Pravicoví poslanci, kteří mají ve sněmovně většinu, ale trvají na tom, aby školy byly i nadále financovány spíše podle počtu žáků, kteří do nich chodí. Ministr tak svou umíněností byrokrata, který musí o všem rozhodovat, likviduje pokus o změnu především sám. Shazuje tak i některé rozumné nápady, které - byť v nedomyšlené podobě - jeho návrh obsahoval. Nejvíce se diskutovalo o zrušení víceletých gymnázií. Přestože u nás byla obnovena teprve před deseti lety, jsou zastaralým principem, který namísto aby žákům ke vzdělání pomohl, spíše je od něho odhání. Na rozdíl od například rakouského či německého modelu, který je otevřený všem zájemcům, si zdejší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
