I ty, Brute? museli si pomyslet vnímavější politici od Aše na východ, když zjistili, že se už i Gerhard Schröder přidal na stranu těch, kteří chtějí Západoevropany mořit a umořit řečmi o nejvhodnější podobě EU v budoucnosti. Nad kontinentem jistě visí mnoho otazníků, které je nutné odstranit před vstupem postkomunistů do klubu. Z hlediska čekatelů na členství jsou ale tím nejméně vhodným tématem právě technokratické spory evropské elity, jak přerozdělit moc mezi Bruselem a metropolemi patnáctky. Gerhard Schröder by rád přetvořil Unii v jeden federální stát: s vládou, dvoukomorovým parlamentem a ústavou, která by mimo jiné přesně definovala pravomoci centrálních úřadů Unie i to, co zůstane „na triku“ jednotlivým členským zemím.
Déja vu
Kancléřova federalistická vize ale není v historii evropské integrace ničím novým. Vždy, když EU stála před významným krokem - respektive spíše skokem - směrem k dalšímu ekonomickému či politickému propojení členských států, vyvstaly otázky po budoucí státoprávní podobě společenství. O vzniku západoevropské federace se vedly vážné diskuse již po vstupu Británie, Dánska a Irska do Unie v roce 1973. Poté po pádu železné opony a sjednocení Německa, v důsledku dohody mezi Kohlem a Mitterrandem o zavedení společného evropského platidla, a tak dále. Loni oživil vzletnou federalistickou debatu německý ministr zahraničí Joschka Fischer (pro přesnost: rok před ním se k témuž přihlásil český prezident v proslovu k poslancům…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
