Rozdvojené lano záchrany
Na ulicích větších měst je viděl možná už každý: osamělé lidi se svazkem barevných magazínů v náručí. Tiše postávají ve vestibulech metra nebo před obchodními domy a čekají, až se někdo z kolemjdoucích zastaví a vytáhne peněženku. Každý prodaný výtisk pro ně znamená desetikorunu na jídlo a krůček ven ze zapeklité situace.
Velká věc
Většina z nich pobývá na ulici delší čas, někteří už dokonce víc než deset let. Až třetina bezdomovců pochází ze Slovenska, nemá povolení k pobytu ani pojištění. Přišli do velkoměsta hledat ztracenou práci, ale bez dokladů, kvalifikace a průbojnosti neuspěli. Jiní na ulici skončili po propuštění z dětského domova, ústavu či vězení, další ochromil rozvod nebo rozpad rodiny. Těm všem skupinka nadšenců hází už dva roky záchranné lano z papíru. Nedávno ji ale vnitřní spor rozštěpil na dvě části a vznikla otázka, zda unikátní projekt bude žít dál. Idea se zrodila koncem 80. let v Severní Americe - první číslo Street News se na ulicích New Yorku objevilo v listopadu 1989. O dva roky později začali lidé bez domova nabízet časopis The Big Issue v Británii. Tady na něj před třemi lety při návštěvě Manchesteru narazil český podnikatel a dobrodruh Robert Sztarovics (40). „Půl roku jsem pak s přáteli přemýšlel o vydávání podobného časopisu u nás a přes varování skeptiků jsme se nakonec rozhodli to zkusit.“ Pět a půl milionu korun na rozjezd poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí pod podmínkou, že si na sebe projekt do pěti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
