Ředitel může, sestra ne
Samotka a zklidňující injekce za trest, stovky dřepů, chození do školy v pyžamu, nadávky, bití. Právě takové věci vynesl na povrch spor mezi novým ředitelem Dětské psychiatrické léčebny v Lounech a několika zaměstnanci, které se rozhodl propustit. Sestry začaly mluvit - nejen o nevybíravém chování Ivana Zagajnova k nim samotným, ale i o tom, co v léčebně zakoušejí děti. „Jejich tažení možná mimoděk odklopilo kámen a ukázalo, v jakém stavu léčebna je,“ říká k věci přednosta okresního úřadu Josef Kopic. „Ale současný ředitel má dvě atestace, a když ho odvolám, kde za něj najdu náhradu?“
Takhle žijeme
Lounskou léčebnou projde každý rok na sto padesát dětí. Některé z nich tu pobudou pár měsíců, jiné celý školní rok. „Skončí zde nejčastěji vinou špatné sociální úrovně rodiny a netolerantní školy,“ říká přednosta Kopic, původní profesí dětský psycholog. „Učitelka řekne rodičům malého dyslektika: Je to chytré, ale nepozorné dítě. Musíte s ním víc dělat. To je jako chtít po děcku s kratší nohou fyzický výkon.“ Požadavky, kterým není schopno dostát, pak v dítěti vyvolají úzkost a neklid. „Na vysvědčení má pětky, přibude trojka z chování. Čím dál častěji začne chodit za školu, rvát se. Projevuje se jako úzkostný nebo depresivní agresor,“ říká Kopic. Naopak osvícená učitelka a vnímavá rodina dokáží takové katastrofě většinou zabránit. Děti středoškoláků jsou v léčebně výjimkou. Loni v létě nastoupil do vedení lounské léčebny mladý lékař Ivan Zagajnov.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
