0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace10. 9. 20006 minut

Za národ a víru

V polovině září roku 1935 vyhlásil sjezd NSDAP v Norimberku rasové zákony, mezi nimiž byl i zákon o „říšském občanství“ a „na ochranu německé krve a německé cti“. Tyto normy zbavily Židy občanských práv a stanovily právní prostředky pro jejich diskriminaci. Nacistická státní mašinerie si tak otevřela cestu k eliminačnímu programu, který nakonec vyvrcholil „konečným řešením“. Polovina třicátých let vyhrotila nepřátelství vůči Židům i v jiných zemích středovýchodní Evropy a hrozivý trend se nevyhnul, i když se o tom příliš nepíše, ani tehdejšímu Československu.

Zachránit Evropu

Reklama

Růst antisemitských nálad přinesla ve třicátých letech narůstající krize liberální a parlamentní demokracie. Průvodním znakem byla mimo jiné snaha o změnu demokratického politického systému a zavedení jeho nových forem, protože podle jeho kritiků se demokratické instituce dávno přežily. Mělo dojít k nastolení autoritativního mocenského systému, protože demokratická moc byla „váhavá a slabá“. Důležitým motivem byla i snaha zachovat etnickou jednotu státu, a to za každou cenu. Měsíčník Modrá revue, blízký straně národních demokratů, například psal o tom, že „stát, opírající se o vůli národa, musí mít možnost, aby si ukáznění a vřazení do národního celku vynutil“. Ruku v ruce s autoritářskými náladami a extrémním nacionalismem zesiloval i antisemitismus. První útoky směřovaly v tomto období proti německé židovské emigraci. Židé do Československa prchali před Hitlerem, část z…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc