Pro členy NATO se první polovina roku 2000 stala dobou intenzivních jednání na téma: jak dál? Anebo vzletněji řečeno: jak bude vypadat spojenectví pro jedenadvacátý věk? Zatím poslední taková schůzka proběhla koncem června v americkém Norfolku.
Jednotky pro akci
Politici i vojáci se shodli, že stávající strategie a struktura armád NATO neodpovídá bezpečnostním rizikům (viz rámeček), které světu hrozí, a že Aliance, s výjimkou USA, není schopna účinně zasahovat. Toto zjištění by se mělo co nejdřív projevit v praktických změnách. Ty samozřejmě zasáhnou i Česko, jeho armádu i politiku. Severoatlantická aliance chce totiž převzít zásadní odpovědnost za zajištění stability ve světě.
Pohotovostní jednotky
Jenom v červnu se o bezpečnostních rizicích a společné obraně hovořilo na mezinárodním poli třikrát. Počátkem měsíce se sešli ministři obrany členských zemí v Bruselu. Hodnotili zásah v Kosovu - až na drobné nedostatky byl podle ministrů úspěšný. Generální tajemník Aliance George Robertson ale znovu připomněl fakt, který je hlavním motivem všech uvažovaných změn v armádách. Ačkoliv sedmnáct evropských zemí Aliance má dohromady dva miliony vojáků, do úderu proti Miloševičovi a následné mírové akce v Kosovu jich byly schopny nasadit jen padesát tisíc. (USA jsou schopny nasadit kolem půl milionu vojáků.) O týden později hovořili v portugalské Feiře ministři zahraničí EU o společné evropské obraně a jejích vazbách na Alianci.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
