Střety mezi Albánci a Srby v Kosovské Mitrovici připomínají, že krize v Kosovu zdaleka nekončí. Kromě Albánců a NATO tu má želízko v ohni i Slobodan Miloševič, jenž násilností ve městě náležitě využil. Ukázalo se také, s jak vážnými problémy se potýká mezinárodní správa UNMIK i síly KFOR.
Pod Bělehradem
Z Kosovské Mitrovice, především z její severní části, vyhnali za války Srbové většinu Albánců, kteří zde tvořili většinu. Vyhnaní Albánci po příchodu sil KFOR doufali, že se vrátí do svých domovů. Tomu však KFOR za každou cenu brání, protože po útěku desetitisíců Srbů se myšlenka o multietnickém Kosovu začala hroutit. Několik posledních srbských enkláv, včetně Kosovské Mitrovice, bylo jakýmsi alibi pro to, že se Kosovo nestane jen albánským územím, úlitbou žádané multietnicitě. A pro Miloševiče jsou srbské enklávy zárukou toho, že jeho přítomnost v Kosovu ještě neskončila. Dočasné uklidnění se nevyplatilo. Srbské části města vládnou Miloševičovi lidé, namočení ve válečných zločinech, kteří jsou pod přímou kontrolou srbské tajné služby. Chtějí vyvolat co největší napětí, a tak diskreditovat mezinárodní správu. Skrytým Miloševičovým cílem možná zůstává i rozdělení Kosova. Na druhé straně frustrace Albánců z toho, že se nevrátili do svých domovů, vyústila v násilnosti. Tisíce Albánců chtěly násilně přejít most do severní části, ale francouzští vojáci, v jejichž sektoru Mitrovica leží, se cítili být povzneseni nad „policejní“ práci a nával…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
