Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Domov

Česká televize Nova

Politici potřebují Železného, Železný politiky a účet zaplatí občan

Nova vás baví, zní už šest let hlavní reklamní slogan nejziskovější televize Evropy. Jenže každá legrace něco stojí a pro české daňové poplatníky se k účtu schyluje právě teď: za necelých šest let zábavy možná budou muset zaplatit rovných patnáct miliard korun. To v případě, pokud americký občan a dlouholetý společník Vladimíra Železného Ronald Lauder přesvědčí mezinárodní arbitráž o tom, že český stát nedokázal ochránit jeho investice v TV NOVA.

Jsem hrdý Čech

Základní kámen celé patálie byl položen hned v samém počátku, v lednu 1993. Tehdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodovala o tom, kdo úplně zadarmo dostane opravdu vzácný statek: licenci na celoplošnou privátní televizi. Vítězem soutěže se stala společnost šesti českých a slovenských intelektuálů CET 21, zastupovaná Vladimírem Železným. „Neměli jsme tehdy vůbec žádné zkušenosti,“ vysvětlují dnes shodně tehdejší členové rady, proč to Železnému přiklepli. Získal si je dvěma věcmi. Jednak sliboval opravdu kvalitní televizi plnou náročných filmů, cizojazyčné výuky, vážné hudby a pořadů pro menšiny, a za druhé za ním stál mimořádně solidní americký partner reprezentovaný Ronaldem Lauderem, dědicem obřího kosmetického koncernu Esteé Lauder. Jenže, vzápětí se na tuzemské politické scéně strhl povyk. Nejhlasitěji protestovala tehdy nejmocnější ODS ústy svého prvního místopředsedy Petra Čermáka: „Jsem Čech, a jsem na to hrdý. Proto se nedovedu smířit s tím, že licence byla předána cizí firmě.“ V nastálé atmosféře pak rada vymyslela ojedinělou českou fintu: Lauder jako investor může televizi platit a případně možná jednou trochu profitovat na ziscích z reklamy, ale licence a s ní i právo rozhodovat o všem důležitém zůstane jen a jen v rukou našinců, firmy CET 21. Zrodil se neprůhledný systém tzv. servisních organizací - velká česká specialita. Stejně tak neprůhledným dodnes zůstává propletenec smluv, kterými si Lauder během let Železného zavázal, a svou investici tak pojistil. Oba tvrdí byznysmeni tuto pavučinu dlouho ruku v ruce rozšiřovali a všelijak uzlovali. Jenže idyla skončila letos na jaře: Lauder začal Železného podezírat, že ho okrádá, a odvolal ho z funkce ředitele „servisní“ ČNTS. Železný zase na oplátku začal tvrdit, že Lauder veškeré miliardové zisky z Novy utopil při svých neúspěšných investicích ve východní Evropě.


Za všechny peníze

Definitivně se oba pánové rozešli letos v srpnu - Železný sebral „svoji“ licenci (za peníze půjčené od Laudera totiž mezitím odkoupil podíly od někdejších spoluzakladatelů), našel si nové partnery ke spolupráci, a zmizel ze sídla Novy v Měšťanské besedě v centru Prahy na Barrandov, odkud spustil úplně novou Novu.Lauderovi tak byl najednou veškerý jeho český majetek k ničemu: vlastní sice dům, techniku, spousty filmů, zaměstnával skoro veškerý personál Novy, jenže klíč k obrazovkám - a tedy reklamním časům, jedinému nástroji zisku komerční televize - je v rukou Železného. Lauderovy akcie na Wall Street začaly strmě padat, a zklamaný investor se rozhodl zažalovat - kromě svého bývalého partnera - i český stát. Tím, že mu nedovolil dosáhnout na licenci k televizi, kterou zaplatil, poškodil jeho investice. A to je, tvrdí Lauder, jasné porušení mezistátní dohody mezi USA a Českem o ochraně investic. Kompenzací má být zhruba patnáct miliard korun.Když se Lauder, kterého bude mimochodem hájit bývalý právník Billa Clintona Lloyd N. Cutler, rozhodl zažalovat Česko, začalo jít i o kapsu těch, které Nova nikdy nebavila ani vteřinu. „Zatím to podle našich analýz vypadá, že žaloba pana Laudera není oprávněná,“ uklidňuje občany mluvčí ministra financí Libor Vacek. I kdyby měl pravdu (což poznáme za pár měsíců), nebude ani pak celá legrace zadarmo. Už v tuto chvíli bylo v rozpočtu vyhrazeno padesát milionů korun jen na advokáty: republiku bude ve sporu zastupovat největší světová právní firma Clifford Chance se sídlem v Londýně. A jak už připustilo i samo ministerstvo financí, konečný účet může nakonec vyšplhat do stovek milionů. (Pro srovnání: na pomoc Turkům, strádajícím teď v zimě a katastrofálních podmínkách po druhém zemětřesení, vláda uvolnila pouze jeden milion korun, neboť víc si prý nemůžeme dovolit.)Výběr prestižní právní firmy naznačuje, že Lauderovu žalobu bere stát nejspíš vážně. To je ostatně zřejmé i z toho, s jakou pilností se do sporu hned zamíchali někteří nejvyšší političtí představitelé. Zatímco Ronald Lauder si k prezentaci svého postoje musel koupit drahé reklamní strany velkých amerických deníků, nosiči reklamních pravd Vladimíra Železného se iniciativně rekrutují ze špiček zdejší mocenské elity.

Nemáte nějakou vilu?

Způsob, jakým Vladimír Železný dokázal za léta využít moc svého média, je všeobecně známý. Už před několika roky neváhal na mezinárodním semináři prohlásit, že by taky klidně uměl zablokovat vstup Česka do EU, pokud se mu nebudou líbit podmínky platné v členských státech Unie pro televizní vysílání.O tom, že šéf Novy své hrozby nevysílá jen tak, se přesvědčil například prezident Václav Havel. Dovolil si totiž kritizovat Novu poté, co ho její reportéři šmírovali během zotavování po operaci plicního nádoru v zimě 1996. Odpovědí byla záplava negativního „zpravodajství“ z prezidentova nového manželského svazku. Na čelním místě nováckých zpráv se tak třeba dlouho investigovalo, zda se prezidentova choť Dagmar kdysi fotila či nefotila na reklamu nebo že dcera první dámy promáčkla při drobné dopravní kolizi někomu nárazník. Havlova popularita pak během jediného roku „železné masáže“ spadla o dvacet procent, a tento mediální úspěch Železného byl pro všechny zainteresované pozorovatele dostatečným varováním.Že zpravodajství Novy skýtá šanci ke skutečně rozsáhlým handlům, vyšlo ovšem veřejně najevo až vinou Železného přehmatu. Jeho televize totiž na sklonku roku 1997, ve dnech Klausova pádu, ukvapeně odvysílala nepravdivou informaci, podle níž si šéf ODS koupil vilu kdesi ve švýcarských Alpách (rozuměj: z nakradených peněz). Na nejvyšší míru rozezlený Klaus svolal tiskovou konferenci a oznámil, že televizi zažaluje o sto milionů korun. Když Železný zjistil, že důkazy pro vilu neexistují, a že tedy spor prohraje, sešel se s Václavem Klausem mezi čtyřma očima a dohodli se na mimosoudním vyrovnání. Tentokrát se ale tiskovky nesvolávaly a dodnes není známo, čím vlastně Nova Klausovi zaplatila. Částečnou odpověď si samozřejmě mohl odvodit každý sám. Třeba když pak vyšlo najevo, že Nova sice vlastnila, ale nepustila na obrazovku kopie pravděpodobných materiálů, které si z Bambergu přivezl Miloš Zeman a které se například týkaly i tajných kont ODS.

Dva panáky ginu

Smluvněopoziční spojenectví platí zjevně i v kauze Novy: I premiér Zeman v době, kdy Lauder podal svoji žalobu, několikrát zopakoval, že Američan prostě naivně podnikatelsky neuspěl, a teď si ještě „nekorektně“ stěžuje. Navíc prý nemá důvod, protože jeho CME je bermudská, nikoliv americká firma. (Což je ovšem z hlediska žaloby úplně nepodstatné, stačí, aby poškozeným akcionářem byl americký občan.) Své spojenectví pak Zeman se Železným a Klausem zapili dvěma panáky ginu při posezení v barrandovském baru krátce poté, co Lauder žalobu podal. Dobrou ukázkou, jak Železný získává důležité spojence, může být jeho nedávný tanec kolem ministra zahraničí Jana Kavana. Černínský palác se totiž nechal slyšet, že spor o Novu může Česko velmi vážně poškodit v očích zahraničních investorů. Nova pak v protitahu nejdřív skrytou kamerou natočila (a ve zprávách promítla) Kavanova mluvčího Aleše Pospíšila, jak se trapně několikrát snaží zformulovat na přání redaktorky jakési stanovisko. Po biči následoval osvědčený cukr: Kavan dostal pozvánku do sledované nedělní debaty Sedmička, a mohl si sám zvolit protihráče (stal se jím stínový Jan Zahradil z ODS). Týden na to už Železný seděl v ministrově pracovně a osobně ho přesvědčoval, na čí straně je pravda. Po schůzce bylo vydáno jen nicneříkající komuniké o „oboustranném zájmu o informace“. (Mimochodem, úplně stejný informační výstup měla i schůzka Zemana s někdejším Železného fámulem, později „zrádcem“ Vávrou před deseti dny.) Za měsíc byl Kavan v Sedmičce znovu, a spolu se svým šéfem je tak jediným politikem, který se od počátku „nové“ Novy v této diskusi objevil dvakrát.Kouzla televizní obrazovky, která je pro životnost politika nutností, jsou si v Nově dobře vědomi. Pro ty méně slavné je určena sobotní odpolední Gilotina, v níž by podle dramaturgického záměru měli občané poznávat své politiky „z lidské stránky“. V posledních dvou měsících tak diváci mohli okukovat především poslance z vlivné mediální komise sněmovny: za posledních pět pokračování se jich tam objevila plná pětice, ze všech parlamentních stran. A šéf komise Ivan Langer dostal pětačtyřicetiminutový bonus v další podobné show Kotel.Langrova mediální komise pak minulý čtvrtek projednala písemnou zprávu Rady pro televizní vysílání o sporu kolem Novy. „Politický rozměr sporu dává stále sílící snaha stran sporu, a to zejména CME, zatahovat do konfliktu politiky, dnes už nejenom české,“ postěžovali si radní ve své zprávě. Zlatým hřebem celého jednání se pak stalo půlhodinové expozé Vladimíra Železného. „Chceme takovou podporu, jakou tady mají západní podnikatelé na základě smluv,“ řekl šéf Novy poslancům. „Ale my jsme tady doma a chceme, abyste nás chránili stejně.“

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte