Výsledek švýcarských voleb z neděle 24. října vzbudil velký rozruch. Podobně jako nedávno v Rakousku totiž zaznamenal úspěch pravicový populista - Christoph Blocher se Švýcarskou lidovou stranou. Ale než hodíme tento výsledek do jednoho pytle se ziskem Jörga Haidera v Rakousku, je třeba si uvědomit rozdíly v politickém systému obou zemí. Blocher má s Haiderem skutečně leccos společného. Svou kampaň postavil na odporu vůči EU a zneužívání práva azylu (na volebním plakátu strany se objevil muž jižanského vzhledu trhající švýcarskou vlajku). Švýcarsko by nemělo vstoupit do EU především ze dvou důvodů - jednak by si tím vykoledovalo vyšší míru nezaměstnanosti a jednak by ohrozilo svůj tradiční systém referend, podstatnou součást švýcarské identity. Blocher má s Haiderem společný i další rys - brání svou zemi před jakoukoliv kritikou zvenčí. Například v povolební debatě v německém rozhlase se vypořádal s výčitkou antisemitismu příznačně: Antisemitismus? To proboha ne. Na druhou stranu je třeba říci, že nátlak, jakému od roku 1997 vystavují americké a izraelské organizace švýcarské banky, nápadně připomíná kampaň „Deutsche, kauft nicht bei Juden!“ Nicméně rozdíly mezi politickým systémem Rakouska a Švýcarska jsou nezanedbatelné. Ve Švýcarsku, jak napsal německý deník Süddeutsche Zeitung, „nemají parlamentní volby vliv na složení vlády“. Něco na tom je. V Rakousku jde o to, zda Haidera vzít, nebo nevzít do vlády: buď zůstane mimo, což dále oslabí vliv dvou velkých stran…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
