Jako prvnímu z nejmladších členů Evropské unie (EU) připadla Rakousku nevděčná úloha - na půl roku předsedat „patnáctce“. Vídeňská vláda je přesvědčena, že se úkolu zhostila se ctí. Její kritici nepopírají perfektní management a organizaci, ale mnoho hmatatelných úspěchů nevidí; vlastní zadání prý bylo poněkud rozmáchlé. Pod taktovkou Rakouska byly nicméně dokončeny přípravy na zavádění společné měny euro, s nímž se v 11 státech EU začne na Nový rok.
Jde o vize
Z Vídeňské strategie, schválené na setkání šéfů států a vlád Unie 11. a 12. prosince v rakouské metropoli, podle kancléře Viktora Klimy (SPÖ) vyplývá, že se nejedná jen o euro a společný trh: „Jde spíše o vize, jak dál. Jde o zaměstnanost, vnitřní bezpečnost a celkově o zahraniční a bezpečnostní politiku.“ Klimova vláda sociálních demokratů a lidovců hájí středolevou politiku s důrazem na sociální aspekty. Pakt zaměstnanosti, vyvažující předloni schválenou páteř eura zvanou Pakt stability a růstu, má ale zformulovat až Německo, které Unii předsedá v prvním pololetí 1999.Bonn od Vídně převzal i mnohem tvrdší oříšek - prosadit balík reforem EU (finance a zemědělská politika) zvaný Agenda 2000, bez čehož nelze Unii rozšířit. Rakušané měli při přípravě Agendy dosáhnout „zásadních pokroků“, jejich příspěvek se ale omezil na dokument o 614 stránkách, v němž shrnuli plány a zpravidla protikladné pozice členů. Ve Vídni nicméně nenastal obávaný krach mezi netto plátci a netto příjemci. Španělsko,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
