Jsou české lesy stále lepší a lepší, jak jedním hlasem tvrdí zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí, nebo procházejí ekologickou katastrofou, jak o tom svědčí nejnovější zpráva Evropské unie? Úředníci údaje z prestižní srovnávací studie odmítají jako chybné. Evropským odborníkům ovšem dává za pravdu sama příroda. V Krušných horách v letošní sezoně usychají i břízy, známé jako nejodolnější stromy vůbec. Fakticky to znamená, že na severu Čech už existují místa s tak jedovatou půdou, že na nich v příštích desetiletích žádný les nevyroste.

Tři čtvrtiny nemocných stromů

Letošní zpráva Evropské komise pro zemědělství o stavu lesů vyšla v Bruselu před měsícem. Poměry v českých zemích se podle ní za poslední rok výrazně zhoršily. V případě listnatých stromů o tři procenta, u jehličnatých lesů dokonce o patnáct. „Výrazným poškozením“ tak trpí 34 procent listnatých a 75 procent všech jehličnatých lesů - jehličnany přitom zabírají tři čtvrtiny lesní plochy. České porosty jsou v Evropě bezkonkurenčně nejvíce zničené. Okolní země jako Polsko a Slovensko vykazují nejvýše čtyřicet procent poškozených jehličnatých lesů, Rakousko pouze sedm a Německo sedmnáct procent.

Čísla z Bruselu nemohou české ministerstvo zemědělství překvapit. Pro evropské byrokraty je totiž vyrábí pražský Výzkumný ústav lesnictví a myslivosti, který je řízen úřadem ministra Luxe, a stejné zprávy dodává i na jeho stůl. Přesto oficiální ročenka ministerstva zemědělství hovoří o českých lesích v jiné tónině. V kapitole „Vývoj zdravotního stavu lesních porostů je příznivý“ se uvádí, že zlepšení je patrné zejména u jehličnatých porostů. „Podle našich čísel se to zlepšuje už od roku 1995,“ potvrzuje zástupce ředitele odboru lesního hospodářství Václav Stránský. Předloni nepřekročil podíl poškozených stromů dvě třetiny, loni to bylo ještě lepší. Na čem se zakládá sebevědomí Luxova úřadu? Za vším prý stojí správně zvolená metodika. Ministerstvo se bez svého výzkumného ústavu klidně obejde. Nakupuje prý v zahraničí družicové snímky, které si nechává vyhodnotit tuzemskou firmou Stoklasa Tech. „Údaje z družice jsou správné a čísla Evropské unie neodpovídají skutečnosti,“ může pak s úsměvem tvrdit zodpovědný úředník. Ministerstvo životního prostředí názor Luxových mužů v poslední době nezpochybnilo. Minulý týden se v Skalického úřadě ani nikdo nemohl k ohlášené katastrofě českých lesů vyjádřit. Údaje má podle tiskového odboru k dispozici pouze náměstek Radim Špaček, ten ale odjel na služební cestu do Turecka.

Máme své plány

Vědci zatím neodhalili důvody, proč letos začala na pláních Krušných hor hromadně usychat bříza. Obecný důvod odumírání českých lesů je ale známý - způsobily to exhalace z uhelných elektráren a dalších velkých průmyslových podniků. Emise síry u nás poklesly od roku 1990 o polovinu. Podobné to bylo s emisemi dusíku, od roku 1995 začaly vinou automobilismu opět stoupat. Ani bříza, která je proti jedům ze vzduchu velmi odolná, však nedokáže růst v toxické půdě, kde navíc po desetiletích sirné a dusíkaté lázně chybějí důležité minerální látky k její výživě, například vápník a hořčík.

Část viny za zničení lesní půdy nesou podle Jakuba Hrušky z Českého geologického ústavu také lesníci. Živiny z ní totiž už sto let bez náhrady odčerpávají smrkové monokultury, které se zpravidla sázejí na místech, kde nikdy předtím smrky nerostly. Smrkové jehlice také z ovzduší „vyčesávají“ emise mnohem efektivněji než původní smíšené lesy. „Vynálezci monokultur nemohli o kyselých deštích vědět,“ říká Hruška. „Proč se ale lesy dodnes sázejí stejným způsobem?“ Pokud se to nezmění, nemohou odborníci vyloučit, že se i v příštích letech budou v českých horách rozšiřovat pouště, kde poroste jen tráva.

„Takové názory nejsou výsledkem seriózního bádání,“ brání svůj stav šéf odboru lesní politiky státního podniku Lesy ČR Jan Duha. „Proto také nemohou být podkladem ke změnám. My máme své hospodářské plány a ty jsou závazné.“ Spodní hranice pro podíl jehličnanů v našich lesích je prý šedesát procent. „Kdyby jich bylo méně, ohrozilo by to dřevařský průmysl,“ upozorňuje Duha. Poukazuje tím na skutečnost, že žádné stromy nepřibývají tak rychle jako smrky. Při obnovení přirozeného složení českých lesů, v nichž dříve dominovaly buky a duby, by tedy těžařské společnosti přišly o část zisku.

Satelit, nebo dalekohled

Čísla evropské komise vycházejí z metodiky běžné ve většině zemí na starém kontinentě. Vždy koncem léta chodí speciálně vyškolení lidé po lese s dalekohledem v ruce a řadu let po sobě kontrolují přesně vytipované stromy. Zkoumají barevné změny jehličí (u poškozených stromů starší ročníky žloutnou) a také to, jak dlouho na stromě vydrží (u zdravých stromů až dvanáct let, u nemocných třeba jenom dva roky). Přednost satelitnímu snímkování dávají pouze velké země, jako Kanada nebo Švédsko, kde by byl pozemní sběr informací příliš drahý.

Václav Stránský z ministerstva zemědělství tvrdí, že satelitní snímky umožňují mnohem přesnější analýzu: „Pozemní pozorování je subjektivní.“ Lidé z Výzkumného ústavu lesnictví ale namítají, že subjektivní je i hodnocení satelitních snímků. Navíc záleží na počasí: pokud je zataženo, zůstávají části mapy prázdné.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

vedoucí rubriky komentáře

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2453

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte