Když 59 francouzských filmařů podepisovalo v polovině února petici, v níž vyzvali své spoluobčany, aby se „nepodřizovali nelidským zákonům“, málokdo z nich tušil, jakou bouři jejich hlas rozpoutá. K protestu proti stávajícímu přistěhovaleckému zákonu a jeho projednávané novele se postupně připojilo 500 spisovatelů, 2400 novinářů, 700 psychoanalytiků, 150 starostů a desetitisíce dalších občanů. Demonstrace proti návrhu přistěhovaleckého zákona se v Paříži 22. února zúčastnilo přes 100 tisíc lidí, veřejně se proti němu vyslovila dokonce i rada lóže Velký Orient, která vyzvala všechny svobodné zednáře k obhajobě republikánských hodnot. Kde hledat příčiny tak nevšední mobilizace veřejného mínění?
Většina pro tvrdost
Podle listu Le Monde je nový přistěhovalecký zákon desátou modifikací podmínek pobytu cizinců na francouzském území za posledních patnáct let. Většina komentátorů se přitom shodne, že každý nový předpis a zákon je tvrdší než předchozí. Podle dnes platného zákona, který prosadil v roce 1993 tehdejší ministr vnitra Charles Pasqua, může být trestně postižen ten, kdo u sebe ubytuje ilegálního přistěhovalce. Vládní návrh nového zákona tuto praxi rozšířil v souvislosti s „potvrzením o ubytování“. To je vyžadováno od cizinců z chudých zemí s vízovou povinností, kteří se nejsou schopni prokázat určitým obnosem. Podle původního návrhu by ubytovatel musel deklarovat na radnici odjezd svého hosta.
Největší vlna odporu se zdvihla právě proti…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
