Nepříliš obvyklá výměna

Den po volební prohře Lecha Walesy podali šéfové tzv. prezidentských rezortů, tedy ministerstva zahraničních věcí, vnitra a národní obrany, demisi. Premiér Oleksy reagoval příslibem „obvyklé výměny ministrů“. S ohledem na dosavadní charakter těchto tří rezortů v Polsku, a ještě spíše s ohledem na okolnosti provázející nominace jejich nových šéfů můžeme nynější situaci nazvat různě, ale určitě ne jako „obvyklou výměnu“.

Kwasniewski po walesovsku

Ještě před přísahou prezidenta Aleksandra Kwasniewského premiér Oleksy veřejně oznámil, že skoncuje s praxí, kdy při nominaci ministrů zahraničních věcí, vnitra a národní obrany měl rozhodné slovo prezident, a ne předseda vlády. Co více, nazval tento Walesův princip přímo protiústavním. Prezident Kwasniewski neprotestoval.Situace se však zásadně změnila poté, co odstupující ministr vnitra Milczanowski obvinil Józefa Oleksyho ze špionáže pro ruskou rozvědku. Aleksander Kwasniewski využil obecného zmatku vyvolaného touto informací, především pak toho, že Oleksy byl zaměstnán vyvracením obvinění, a nepozorovaně převzal premiérovu iniciativu v rozhovorech s případnými kandidáty na uvolněná ministerská místa. Jemu také připadla formulace definitivních personálních návrhů.V praxi se tudíž potvrdil princip, který Svaz demokratické levice poslední dva roky tolik kritizoval: ústavní formulace, že hlava státu „stojí na stráži“ a „obecně řídí oblast vnitřní bezpečnosti státu“, prý znamená, že prezident má při…