Změna po francouzsku

První květnovou neděli byl zvolen pátým prezidentem páté francouzské republiky Jacques Chirac, muž, který se nikdy netajil, že právě tento úřad je jeho celoživotním cílem. Nyní se jeho sen se naplnil a ve středu 17. května v Elysejském paláci oficiálně vystřídá Francoise Mitterranda. Ani Chirac však nebude mít na růžích ustláno. Během své volební kampaně totiž nasliboval snad vše, co se naslibovat dalo, a jak už bylo mnohokrát řečeno, Francouzi se opít rohlíkem jen tak nedají.

Heslo zní změna

Výrazy „změna“, „změnit“ - francouzsky change, changer - se v kampani staly imperativem pro všechny kandidáty a alfou i omegou jejich volebních programů. Po čtrnáctileté prezidentské epoše Francoise Mitterranda, jež znamenala v novodobých francouzských dějinách věru výjimku, společnost změnu skutečně potřebovala: i sebevětší státník se s přibývajícím časem začne opakovat a dopouštět stále větších chyb.Výraz „změna“ lze ovšem užít pro zcela odlišné věci. Během volební kampaně jsme si tak ve Francii mohli přečíst či slyšet, co všechno je nutné:- změnit od základů zahraniční politiku neboli bránit se evropské integraci,– pokračovat v této politice, avšak změnit její priority,– změnit délku pracovního týdne (dnešních 39 hodin zkrátit o čtyři) a mzdový systém (platy samozřejmě zvýšit), což se zároveň týká i systému daňového (zde ale snižovat),– změnit taktiku boje s nezaměstnaností,– od základů změnit systém školství a sociálního zabezpečení,– změnit délku…