Změna po francouzsku
První květnovou neděli byl zvolen pátým prezidentem páté francouzské republiky Jacques Chirac, muž, který se nikdy netajil, že právě tento úřad je jeho celoživotním cílem. Nyní se jeho sen se naplnil a ve středu 17. května v Elysejském paláci oficiálně vystřídá Francoise Mitterranda.

První květnovou neděli byl zvolen pátým prezidentem páté francouzské republiky Jacques Chirac, muž, který se nikdy netajil, že právě tento úřad je jeho celoživotním cílem. Nyní se jeho sen se naplnil a ve středu 17. května v Elysejském paláci oficiálně vystřídá Francoise Mitterranda. Ani Chirac však nebude mít na růžích ustláno. Během své volební kampaně totiž nasliboval snad vše, co se naslibovat dalo, a jak už bylo mnohokrát řečeno, Francouzi se opít rohlíkem jen tak nedají.
Heslo zní změna
Výrazy „změna“, „změnit“ - francouzsky change, changer - se v kampani staly imperativem pro všechny kandidáty a alfou i omegou jejich volebních programů. Po čtrnáctileté prezidentské epoše Francoise Mitterranda, jež znamenala v novodobých francouzských dějinách věru výjimku, společnost změnu skutečně potřebovala: i sebevětší státník se s přibývajícím časem začne opakovat a dopouštět stále větších chyb.Výraz „změna“ lze ovšem užít pro zcela odlišné věci. Během volební kampaně jsme si tak ve Francii mohli přečíst či slyšet, co všechno je nutné:- změnit od základů zahraniční politiku neboli bránit se evropské integraci,– pokračovat v této politice, avšak změnit její priority,– změnit délku pracovního týdne (dnešních 39 hodin zkrátit o čtyři) a mzdový systém (platy samozřejmě zvýšit), což se zároveň týká i systému daňového (zde ale snižovat),– změnit taktiku boje s nezaměstnaností,– od základů změnit systém školství a sociálního zabezpečení,– změnit délku…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










