Žít je tak snadné aneb Hamburger všechno vyřeší
Žít je tak snadné aneb Hamburger všechno vyřeší
Pohled Václava Bělohradského v článku Hamburger & džíny & demokracie (Respekt č.4) je bezesporu neotřelý a ve svých konečných vývodech i sympatický. Přesto jeho mnohá tvrzení ve mně vyvolávají přinejmenším pochybnosti. Jak je patrné i z jiných Bělohradského článků, má autor obavy z fundamentalismu a jej provázejícího fanatismu. Tyto obavy s ním sdílím, avšak na rozdíl od něho si nemyslím, že skutečná obrana proti nim je v mcdonaldizaci společnosti, která boří tradice a „vnáší anarchii do společenských pravidel a kódů“ a tím potažmo umožňuje větší svobodu. Osobně ve mně mcdonaldovské bufety nevzbuzují pocit ohrožení, ale ani volnosti a svobody, a ptám se, zda je autor přece jen trochu nepřeceňuje, když v nich spatřuje prostor, „kde vzniká planetární občanská společnost“ a „který přispívá k prosazení demokratického životního stylu“.
Řešení se jen odsouvá
Předně je otázkou, zda ten, kdo ke své svobodě potřebuje nutně neutrální prostor, je vskutku svobodný. Nejde spíše o znak jisté nesvobody, vlastní nezakotvenosti i neschopnosti obhájit svou jinakost? Už fakt, že člověk uprostřed cizího prostředí „pociťuje úzkost z toho, že je jiný než ostatní“, ukazuje k dosti silné závislosti na své vlastní, třeba vůbec nereflektovatelné tradici a je to vlastně svým způsobem projev xenofobie. Řešením xenofobie však podle mne není mcdonaldizace - ta problém nikoli řeší a zvládá, nýbrž pouze odsunuje; ve chvíli, kdy z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.