Katoličtí pohané
V Polsku probíhá náboženská studená válka
Pád komunismu ve východní Evropě přinesl mimo jiné silné oživení náboženského cítění, zejména v oblastech, kde dominuje římskokatolické vyznání anebo islám. Ještě donedávna průzkumy ukazovaly, že v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku žije sotva 7% věřících. V roce 1991 deklarovalo svou víru již 20–23% obyvatelstva těchto republik. Téměř dvojnásobně vzrostl počet osob s náboženským přesvědčením v Bulharsku (v současné době kolem 50%) a v bývalé Jugoslávii (43%). O jednu třetinu se zvýšil počet věřících v Maďarsku (63%) a v Československu (67%). V Polsku, které je po desetiletí nejkatoličtější zemí této části Evropy, lze přitom zaznamenat situaci kvalitativně odlišnou.
Polák-katolík
Na otázku polského Centra pro výzkum veřejného mínění z letošního srpna „Co se vlastně událo v Polsku během uplynulých tří let?“ pouhých 9% respondentů odpovědělo: „Namísto komunistické diktatury se zrodila demokracie.“ Dvakrát více dotázaných zato zvolilo odpověď: „Prostřednictvím nové vlády panuje klérus, církev.“ To je v zajímavém rozporu s doktrínou, prosazovanou zdejší římskokatolickou církevní hierarchií - doktrínou o katolickém národě, kterému jsou pod záminkou obrany menšin stále upírána zasloužená práva.Polská církev se usilovně snaží vytvořit podmínky, v nichž tzv. křesťanské hodnoty nebudou moci být zesměšňovány, zpochybňovány, podkopávány. Odlišné světonázorové postoje nemají mít přístup do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
