Je v Německu bezpečno?
Stát i občané reagují na vlnu násilností
Už více než rok prochází Německem vlna násilí. Dnes již nikdo přesně neví, kdy vlastně všechno začalo; snad vraždou osmadvacetiletého Mozambičana Jorge Gomondaiho skupinou skinheadů v březnu 1991 v Drážďanech. V myslích veřejnosti však zůstává především první velký útok na ubytovnu azylantů v Hoyerswerdě v září loňského roku. Krátce nato uspěly extrémní pravicové strany v zemských volbách a jejich poslanci vstoupili do parlamentů: Německá lidová unie v Brémách a letos i ve Šlesvicku-Holštýnsku, republikáni v Bádensku-Württembersku.Největší ohlas po celé zemi ale vyvolal útok v severoněmeckém Möllnu, při němž zahynuly tři Turkyně. Tyto vraždy znamenaly pro německou veřejnost skutečný šok. Zatímco předtím na anketní otázku „Cizinci ven?“ odpovídalo 27% dotázaných „spíše ano“ a jen 43% „rozhodně ne“, po möllnských událostech se proti vystěhování cizinců stavělo více či méně rozhodně 77% všech Němců. Tragickou událost okamžitě odsoudili i všichni bonnští politici, v čele vyšetřování stojí německý generální prokurátor a policii se oba pachatele podařilo objevit s nasazením enormních sil už po několika dnech.Útok následoval čtrnáct dní poté, co se Německo pokusilo na mohutné demonstraci ukázat světu, že většina Němců jsou stále normálně smýšlející lidé. O tom, že takového důkazu je skutečně zapotřebí, hovoří nejvýmluvněji smutná čísla. V letošním roce zažila Spolková republika už přes dva tisíce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
