Konec Waldheimova stínu
Rakousko horkým kandidátem do ES
Jak oznámili nedávno v Budapešti ministři zahraničí Polska a Maďarska, v případě, že by česko-slovenský rozvod znamenal zpoždění pro celou visegrádskou trojku, jsou naši sousedé ochotni dojet do Bruselu společně jen ve dvou. Nejzávažnější změna středoevropské politické mapy však přichází - viděno od Seiny - až překvapivě z Vídně. Rakousko, za Kurta Waldheima dlouhodobě postižené diplomatickou slepotou Západu, se totiž díky svému novému prezidentovi Thomasi Klestilovi dostalo na první místo mezi kandidáty plného členství v ES. V Bruselu i ve Vídni se s ním podle všeho počítá už od roku 1995.
Vídeň podle Maastrichtu
Kancléř Franz Vranitzky se při své nedávné návštěvě ve Velké Británii nijak netajil vůlí Vídně vstoupit do evropského vlaku co nejrychleji, s plným přijetím maastrichtských pravidel, a soudě podle reakcí britského tisku, Londýn tuto iniciativu upřímně podporuje. Prezident Thomas Klestil navštívil se stejným požadavkem Francii, kde se rovněž setkal s jednoznačnou podporou. Paříž se po maastrichtském referendu opět intenzívně snaží sama pro sebe definovat nový středoevropský zeměpis. Ještě před Klestilem přijala polskou premiérku, maďarskou delegaci a od Milana Kňažka i Václava Klause si nechala vysvětlit kroniku československého rozvodu. „My se, na rozdíl od Čechů a Maďarů, se Slováky nerozvádíme,“ prohlásila v Paříži Hanna Suchocká. Ale všichni političtí pozorovatelé si…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
