Jak si stojí reforma
Od začátku reformy uplynulo více než devět měsíců. S blížícími se volbami nabírá na intenzitě její kritika. Kritici se většinou ohánějí poklesem výroby a pozitivní ukazatele průběhu ekonomické transformace považují buď za samozřejmost, nebo si jich nevšímají. Reformu je především třeba posuzovat bez politických ambicí. Domnívám se, že pouhá čísla dokumentují situaci nejobjektivněji.
Inflace
Vývoj inflace v posledních několika měsících je nepochybně nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti reformního procesu. V červenci byla inflace dokonce negativní (0,1%) a za srpen a září nulová. Počáteční růst inflace - způsobený liberalizací cen - byl nevyhnutelný: bylo nutné změnit strukturu cen, po desetiletí deformovanou nízkou cenou kapitálu, dotacemi, nízkou efektivností a administrativními opatřeními. Reforma neměla zabránit počátečnímu nárůstu inflace, ale hyperinflaci, která v jiných zemích následovala po liberalizaci cen. Je zřejmé, že tohoto cíle bylo dosaženo.Nízká inflace vytváří předpoklady pro stabilní prostředí, které nutí ekonomické subjekty k racionálnímu chování. Ve stabilním makroekonomickém prostředí je možné dlouhodobě plánovat návratnost investic a příjmy a různé druhy spekulací ztrácejí smysl. Nízká inflace umožňuje pokles úrokových sazeb, zlevňuje investiční kapitál a zvyšuje návratnost investic a je nejlepším předpokladem a impulsem pro rozvoj ekonomiky.
Platební bilance
Platební bilance, která…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
