Češi a Slováci a ...
V súčasnosti existuje len jedna vnútropolitická otázka, ktorá si zaslúži pozornosť: otázka štátnosti. Kladieme si teda otázku, či chceme žiť v československom, alebo slovenskom štáte.

Nesúvislé rozjímanie o štátnosti
V súčasnosti existuje len jedna vnútropolitická otázka, ktorá si zaslúži pozornosť: otázka štátnosti. Kladieme si teda otázku, či chceme žiť v československom, alebo slovenskom štáte. Dnešné Česko-Slovensko je bezperspektívne provizórium, s ktorým treba skoncovať. Osobne som iný štát nezažil, 40 rokov mi bol ľahostajný, dnes mám však pocit, ako keby sme všetci spolu potrácali dieťa. V tomto pocite je čosi desivého: 15 miliónov Čechov a Slovákov, ktorí potrácajú svoj štát, ktorý nielenže nestihol dospieť, ale ani sa narodiť do slobody… Nie je to pekný pohľad.
Česko-Slovenský štát ako „manželstvo z rozumu“ neudržíme z toho prostého dôvodu, že neexistujú rozumové argumenty, ktoré by mohli zapôsobiť na slovenských alebo českých nacionalistov, navyše rozum nemôže byť jediným východiskovým bodom pre vzťah dvoch subjektov. Najčastejšie uvádzaná argumentácia, že Európa - a vôbec civilizovaný svet - si rozpad Česko-Slovenska neželá, nie je ani rozumná, ani etická. Všetky argumenty tohto druhu nám spolunažívanie opäť iba vnucujú, národ vystupuje zasa len ako objekt, ale nie ako subjekt, ktorý prijíma rozhodnutia z hĺbky svojej slobodnej vôle.
Hovoríme „vôle“ a nie „rozumu“, pretože je nezadateľným právom objektu rozhodovať sa i proti rozumu, nota bene proti rozumu, ktorý zatiaľ vydáva len veľmi chabé dôkazy o vlastnej rozumnosti. A ak v relácii dvoch subjektov jeded povie „áno“ a druhý „nie“, potom platí „nie“…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.









