Bouřlivé Německo
V sobotu 13.dubna byla Birgit Breuelová jmenována novou ředitelkou berlínského Úřadu pro správu státního majetku (Treuhandanstalt). Byla tak prozatím uzavřena vražda Detleva Karstena Rohweddera, předchozího šéfa privatizačního úřadu, v noci z 1. na 2.duben.
V sobotu 13.dubna byla Birgit Breuelová jmenována novou ředitelkou berlínského Úřadu pro správu státního majetku (Treuhandanstalt). Byla tak prozatím uzavřena vražda Detleva Karstena Rohweddera, předchozího šéfa privatizačního úřadu, v noci z 1. na 2.duben. Kalkulace atentátníků měla svůj důvod: půl roku po sjednocení Německa vrcholí v bývalé NDR sociální krize, a právě Rohwedderova instituce byla vydávána za jednoho z jejích původců. Teroristé, ať už z té či oné skupiny, se domnívali, že současný hospodářský pokles na východě jim může přinést souhlas „pracujících“. Situace v pěti nových spolkových zemích skutečně představuje živnou půdu pro extremisty všeho druhu, ale paradoxně právě privatizační úřad se snažil (respektive byl nucen) chovat tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Dilema privatizace
Úkol Úřadu pro správu státního majetku je dvojí. Především by měl organizovat restrukturalizaci východoněmeckého hospodářství a přechod k trhu. Z ekonomického hlediska takový postup předpokládá likvidaci ztrátových podniků a podporu investic. Detlev Rohwedder se o to pokoušel například uzavřením obou východoněmeckých automobilek a letecké společnosti Interflug. Na podporu investic byl přijat zákon, značně oklešťující restituci přinejmenším v průběhu přechodného období, do konce roku 1993. Jestliže pozemek nebo podnik odkoupí třetí osoba „za účelem investic“, má původní majitel nárok jen na odškodnění.
Zároveň se však od poručnické správy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
