1991/12

Na tiskové konferenci 1.3.91 oznámil zástupce MK ČR, že ministerstvo po vzájemné dohodě s p.Rogerem Shashouou poskytuje morální podporu 1.mezinárodnímu knižnímu veletrhu a Festivalu spisovatelů.

Jak probíhají již téměř roční kontakty zahraničních firem, jež mají zájem investovat v Praze, a pražského magistrátního úřadu? Kolik těch firem nebo společností vlastně je? Desítky, stovky, tisíce?

Jednou z klíčových otázek řízení rozvoje města je samozřejmě otázka investic. Konkrétně, při vědomí naší prázdné kapsy, investic zahraničních.

Termín konkursu, jehož vítěz získá sklepní prostory pod bývalým Stalinovým pomníkem, se přibližuje. Obvodní úřad pro Prahu 7 čeká na vyhlášení zákona o majetku obcí, aby mohl rozhodnout o nejperspektivnějším zájemci.

O zveřejnění firem, jež mají zájem investovat v Praze, usiluje časopis Architekt již od léta loňského roku. Dodnes však magistrát mlčí a ostražitě si hlídá svůj registr informací se zahraničními nabídkami.

Dne 12.února 1991 vznesla paní Helena Krulichová-Ghassemlou žalobu na rakouský stát. Důvodem je zanedbání povinností ze strany rakouské policie při vyšetřování vraždy předního představitele íránských Kurdů, dr.Abdula Rahmana Ghassemlou.

Po Gorbačovově prohlášení o nutnosti vybudovat centristickou linii se na sovětské, ale spíš jen na moskevské politické scéně náhle vynořila nová organizace.

Přízrak občanské války, který již delší dobu hrozí Slovinsku, Chorvatsku a albánskému Kosovu, se v sobotu 8.března přesunul i nad Bělehrad.

Je krátce po poledni. Na náměstí SNP v centru Bratislavy, kam je ohlášena manifestace k 52.výročí založení Slovenského štátu, se houfují první hloučky.

Na přelomu února a března přijela do Prahy delegace maďarského Svazu mladých demokratů (FIDESZ). Čtyři zástupci této liberální opoziční strany zde navazovali kontakty s obdobnými proudy našeho politického spektra - jednali s poslanci Kroupou, Kinštem, Kučerou, Mandlerem a Burešovou.

Americká média nedávno na okamžik odvrátila pozornost od Blízkého východu a začala bít na poplach proti náhle odhalenému vnitřnímu nepříteli - nové ideologii, ironicky označované jako "Political Correctness" (politická správnost).
Termínem "politicky správný", převzatým původně z maoistické rétoriky, se v sedmdesátých letech označovalo bezduché, frázovité levičáctví. Zhruba od poloviny osmdesátých let se jím rozumí vyhraněný postoj k celé řadě volně propojených otázek od rasové a sexuální rovnoprávnosti přes ekologii a zahraniční politiku až po vztah k mimoevropským kulturám.

Mnohá žena nevyjde na ulici bez klobouku nebo alespoň kabelky. Nezbytný doplněk představitelky nejradikálnější ruské opoziční organizace Demokratický svaz je jiný. Bez transparentu s nápisem "Gorbačov je fašista" jsem Valerii Novodvorskou ještě nepotkala.

"Slovenská rada VPN na svém zasedání 16.3.1991 zhodnotila vnitropolitickou situaci na Slovensku a její československé a mezinárodní souvislosti.

Rozpor mezi potřebami republik a ambicemi centra se projevuje v konfliktu mezi prezidentem SSSR M.Gorbačovem a předsedou NS RSFSR B.Jelcinem.

Po překvapivě rychlém vítězství na iráckém bojišti pokračují Spojené státy v ofenzívě na poli diplomacie. Růžové brýle dosavadního úspěchu však zkreslují rizika, která se mohou projevit až v budoucnu.

Slovensku a s ním i celému státu hrozí marasmus nátlakových akcí hlučných menšin a úpadku autority demokratických institucí.

Od 17.novembra 1989 dodnes sa v politickom živote Slovenska dá na základe predbežnej analýzy vystopovať určitá línia, ktorá už dostatočne zreteľne ukazuje, k akému cieľu Slovensko mieri.

Češi, včetně Moraváků, by už s tím sveřepým lnutím ke Slovensku proti vůli Slováků mohli přestat. Člověku zvenčí se to jeví, jako by Češi na kolenou prosili Slováky, aby jen proboha v bratrském svazku zůstali.

Týdenní přehled dění v ČNR.

Dopisy od našich čtenářů.

Roztržení Československa a slovenská samostatnost jsou na pořadu dne. Místo věcné diskuse jim bohužel vévodí rozdmýchané vášně, zaslepenost, emoce, polopravdy a nedodržené sliby.

Po téměř ročních sporech o kompetence musíme konstatovat, že dosavadní polovičatá rozhodnutí, ustupující před ultimativními požadavky s úpornou snahou udržet ČSFR pohromadě, nevedla zatím k demokratickému uspořádání, v němž by měla většina stejná práva jako menšina, ale zabránila prozatím rozpadu ČSFR.

Rozhovor s federálním ministrem vnitra Jánem Langošem.