Jen pokus o spravedlnost

V České republice byl vynesen historicky první rozsudek za politickou korupci. Zní to jako pohádka, kdy princ, v tomto případě justice, po letech strádání, tápání a omylů konečně najde ten správný recept na probuzení princezny, v našem případě spravedlnosti.

Soudkyně Okresního soudu v Semilech Stanislava Behenská uznala vinným Pavla Šrytra – někdejšího řidiče a osobního ochránce Tomáše Pitra –, že se pokusil uplatit pěti miliony korun poslance Pavla Ploce, aby změnil svůj sociálnědemokratický dres za dres Strany zelených, a tím změnil poměr sil ve sněmovně. Jenže soudkyně nám žádnou radost neudělala. Naopak jen dokázala, že justice stále tápe a spravedlnost nevítězí.

V případu neexistoval žádný přímý důkaz, jen tvrzení Ploce, že se jej pokusil Šrytr uplatit, a obhajoba odsouzeného, že s Plocem nejednal o nějakém uplácení, ale investicích do poslancova penzionu. Navíc jsou tu další pochybnosti. Ploc místo toho, aby věc oznámil policii, zavolal svým stranickým šéfům a ti během dvou hodin údajný pokus oznámili na tiskovce. Policie tak nemohla vůbec konat, použít odposlechy nebo na Šrytra nastražit past a chytit ho při předávání úplatku.

Podle své nátury, politického přesvědčení nebo posouzení věrohodnosti aktérů můžeme mít na údajný pokus o korupci Ploce nějaký názor. Ale ten u soudů neplatí, ani když jej má samotná soudkyně. Případů, kdy při posuzování toho, zda vůbec jde o trestný čin, stálo jedno tvrzení proti druhému, byly v Česku už stovky. U řady z nich nezahájila policie ani vyšetřování.

Zatím jsou známy jen tři rozsudky týkající se korupce, podobné tomu semilskému. Všechny se nakonec dostaly k Ústavnímu soudu, který vždy rozsudek zrušil. „V situaci, kdy proti sobě stojí v důkazním řízení jen dvě vzájemně si odporující tvrzení a nelze jednoznačně určit, která z variant odpovídá skutečnosti, je nutné se přiklonit k tvrzení obžalovaného,“ zní argument Ústavního soudu.

Můžeme si tedy myslet, že Pitrův bodyguard byl grázl, nebo že se Ploc nechal zmanipulovat svými spolustraníky, ale soudní verdikt je prostě daný. Bylo by dobré, kdyby v případech korupce politiků začala konečně vítězit spravedlnost a veřejný zájem. Semilský případ ale v tomto ohledu průlomový nebyl.