Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Prach ve vzduchu zabíjí, zkrátí život v průměru o tři dny

Nová data: Kvalita ovzduší se zhoršuje, a nejen v Ostravě

Smog v Praze
Smog v Praze • Autor: ČTK

Znečištění vzduchu v Česku se loni zhoršilo, místy až za hranu limitů daných zákonem. Plyne to z předběžných čísel z oficiálního měření, jehož výsledky za celou republiku vyhodnocuje Státní zdravotní ústav a které má Respekt k dispozici.

Zhoršení je vidět hlavně na množství prachu ve vzduchu - což je z hlediska kvality ovzduší v Česku dlouhodobě jeden z největších problémů. Prachové mikročástice se uvolňují do vzduchu vlivem průmyslového znečištění, spalováním nevhodných materiálů nebo automobilovou dopravou. Jsou zdrojem řady zdravotních problémů, do extrémních hodnot se dostávají hlavně v období smogu.

Reklama
Reklama

42 míst neplní normu

Podle českých norem se sledují koncentrace prachových částic PM10 a PM2,5, tedy mikroskopických kousků prachu o velikosti do 10 nebo do 2,5 mikrometrů. Velikost je stanovena podle toho, že kousky prachu menší 10 mikrometrů už se nedokážou zachytit v nose a poškozují dolní cesty dýchací. Menší částice se mohou dostat až do plicních sklípků nebo i do krve. Prach na sebe také váže rakovinotvorné uhlovodíky.

Podle zákona o ochraně ovzduší se sleduje celoroční průměrná koncentrace PM10 a PM2,5. U částic PM10 stoupl celoroční celostátní průměr na 24,75 mikrogramu na metr krychlový, což je o 2,5 mikrogramu víc než v roce 2016. U menších částic PM2,5 průměr stoupl z 18,5 na 19,75 mikrogramu na metr krychlový. V takto vypočítaných celostátních průměrech se oba ukazatele vešly do limitu, který stanoví zákon (pro PM10 platí norma 40 mikrogramů, pro PM2,5 25 mikrogramů). Problém ale je, že některé stanice – hlavně Ostravsko – celoroční limit běžně překračují a že kvalita vzduchu by se měla v čase spíš zlepšovat. V roce 2020 se pak limit pro PM2,5 sníží na 20 mikrogramů, což je při loňské hodnotě splněno jen těsně.

Čtěte také: Až skončí diesel

Navíc existuje ještě třetí zákonný limit, podle kterého by na žádné měřící stanici nemělo dojít k překročení 50 mikrogramů víckrát než 35 dnů v roce. Ten se neplní dlouhodobě - a minulý rok se situace hodně zhoršila. Předloni bylo víc než těchto 35 kritických dnů naměřeno na 15 stanicích, z toho 14 bylo na Ostravsku. Loni jich bylo už 42, problém se rozšířil do severních Čech a také do Prahy. V hlavním městě předloni limit splnily všechny stanice, loni se jich do něj nevešlo pět (Vršovice, Smíchov, Vysočany, Karlín a Průmyslová ulice).

„S prachem máme problém dlouhodobě, loni se na něm navíc podepsala smogová situace v lednu a v únoru,“ říká k novým datům jejich ústřední správce, vedoucí oddělení hygieny ovzduší SZÚ Bohumil Kotlík. Situace podle něho „v žádném případě není optimální“ -  to ale platí už mnoho let, takže zhoršení mezi roky 2016 a 2017 není podle Kotlíka nutné brát jako něco zásadního. Čísla totiž vychýlil smog v krátkém časovém úseku během zimy. Na druhou stranu nejsou patrné ani žádné známky toho, že by se situace nějak podstatně zlepšovala.

Auta a průmysl

Na Ostravsku je špatná kvalita vzduchu daná souhrou několika negativních jevů, jako je vysoká koncentrace průmyslu, spalování nevhodných materiálů v domácích kotlích, intenzivní automobilová doprava a „transfer“ znečištěného vzduchu z průmyslových oblastí v sousedním Polsku. V Praze, kde zdrojem prachu je hlavně automobilová doprava, se čísla zhoršila hlavně kvůli nepříznivým povětrnostní podmínkám v době zimního smogu.

Auta jsou hlavním zdrojem prachu i ve většině dalších měst. Největší dopad mají dieselové motory, v Česku se k jejich vlivu přidává ještě jedno specifikum spočívající v běžném odmontovávání takzvaného filtru pevných částic, který má prašnost motoru tlumit. Mnoho aut však kvůli úspoře peněz jezdí kvůli benevolentnímu přístupu stanic technické kontroly a policie bez něj.

Rozsudek diesely
Aktivisté u lipského soudu před vynesením rozsudku • Autor: AP Photo/Jens Meyer

Státní zdravotní ústav z dat každoročně počítá dopad na zdraví lidí. Z údajů za rok 2016 vyšlo, že prašnost zkrátila život každého obyvatele staršího 30 let v průměru o 3,3 dny. Jedná se ale jen o statistický průměr, který v praxi znamená, že někdo může na zdravotní problémy zemřít o mnoho let dříve, a někdo jiný naopak žádnou újmu nepocítí.

Údaj 3,3 dny je navíc celostátní průměr, v nejvíce zatížených lokalitách by byl vyšší. „Tato data za rok 2017 ještě nejsou k dispozici, ale je zjevné, že se zhorší,“ upozorňuje Kotlík. Prašnost je přitom jen jedním z parametrů, který do výpočtu vstupuje. Když se přičtou i jiné látky, jako jsou oxidy dusíku nebo karcinogenní uhlovodíky, pak znečištění vzduchu stojí každého člověka v Česku v průměru tři čtvrtě roku života.

Hranice, kdy dopad prašnosti na zkrácení života již lze hodnotit, je podle Kotlíka na úrovni kolem 13 až 14 mikrogramů částic PM10. Tedy hluboko pod českou normou, která je třikrát vyšší. Norma – neboli imisní limit – je stejná jako v jiných zemích EU a je vyšší kvůli tomu, aby byla v praxi vůbec dosažitelná. „Imisní limit je třeba vnímat jako politicko-ekonomickou dohodu, na jaké úrovni stát chrání obyvatele,“ přibližuje Kotlík. Jinými slovy v Česku je dohoda taková, že určitý mírný negativní dopad společnost v zákoně toleruje.

Žaloby zabraly

Fakt, že v praxi se neplní ani to, co v zákoně je, už přestává státním orgánům procházet bez následků.  Česko už pátým rokem řeší námitky Evropské komise, že normy překračuje. Pravidla EU fungují v této oblasti tak, že české úřady musí při neplnění norem do Bruselu hlásit nápady na zlepšení, které však zatím nevyzněly dost přesvědčivě. Česko a dalších osm zemí kvůli tomu čelí takzvanému infringementu, což je procedura, jež má donutit zemi uvést spornou věc do normálu, ale může skončit také pokutami a vyhrocením vztahů s Bruselem.

O zlepšení ovzduší by se mohla zasadit i jednotlivá města. To se děje třeba v Německu, kde se schyluje k zákazu vjezdu starších dieselových aut do center Stuttgartu a Düsseldorfu. Důvodem byl tlak občanských sdružení, která se začínají ozývat proti nefunkčním opatřením i v Česku. Se dvěma stížnostmi už občané vyhráli u Nejvyššího správního soudu, konkrétně v žalobě na ozdravné plány pro Ostravsko a pro severozápadní Čechy.

Čtěte také: Ať si lidé dají diesely do pořádku, nebo je zakažme

V Praze stejné žalobě vyhověl městský soud, v Brně zatím spor běží. Problém se tím vrací na ministerstvo životního prostředí, které řeší i infringement s Evropskou komisí. Pokud ministerstvo vezme soudní verdikty a námitky z Bruselu vážně, mělo by pro všechny čtyři zatížené regiony zhotovit nové plány s konkrétními body, s termíny a s kalkulacemi toho, jak velký přínos každé opatření bude mít.

Prostor pro zlepšení je velký. Česko má limity prašnosti nastavené na nejnižší možné míře, jaká je v EU přípustná. Pokud by se přešlo na hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), neprošlo by žádné sídlo v Česku. Podle WHO je třeba sledovat hlavně menší a tím pádem nebezpečnější částice PM2,5, kde by roční průměrná koncentrace neměla překročit 10 mikrogramů na metr krychlový (český limit je 25 mikrogramů).

„Pokud nežijete uprostřed Šumavy, trvale dýcháte více nebezpečného jemného prachu, než je hygienický limit doporučený Světovou zdravotnickou organizací,“ podotýká Jiří Koželouh z Hnutí Duha, které na nová data WHO upozornilo tento týden.

Kvalita vzduchu

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte