0:00
0:00
Společnost25. 9. 20194 minuty

Za empatii, stres a vděčnost. Cenu Psychiatrické společnosti získal Petr Třešňák

Na dva dny výjimečně odemykáme čtyři autorovy vítězné texty

Výroční novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP za nejlepší příspěvek týkající se problematiky duševních poruch, duševního zdraví a psychiatrické péče obdržel ve středu již poněkolikáté redaktor Respektu Petr Třešnák. Výbor společnosti ho tentokrát ocenil hned za čtyři témata. Kolegovi gratulujeme a výjimečně tyto texty na dva dny odemykáme. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem.

Svět se zbláznil

Fotografie k článku byly pořízeny v tzv. sebevražedných hotspotech – místech, kde lidé často páchali (v případě Nuselského mostu v minulosti páchali) sebevraždy. Autor: Milan Jaroš

Slibuji panu doktorovi Horáčkovi, že do příští návštěvy nespáchám sebevraždu.“ Je to už pár let, ale papírků s tímhle textem a svým rozechvělým podpisem by prý paní Kateřina ještě doma pár našla. Psávala je v ordinaci svého lékaře vždycky, když jí bylo nejhůř. Psychiatr Jiří Horáček touhle „smlouvou“ zkoušel zvýšit šance, že si jeho pacientka trpící těžkou schizoafektivní poruchou, což je zjednodušeně řečeno kombinace deprese a schizofrenie, nic neudělá. A fungovalo to. „Myslím, že bez těch slibů bych tady teď s vámi neseděla,“ pokyvuje hlavou rusovlasá dvaapadesátiletá žena ve svém žižkovském bytě a zapaluje si cigaretu.

Umění empatie

Umění empatie Autor: Milan Jaroš

„Dokáže vyřešit konflikty v rodině, na školním dvoře, v zasedacích síních nebo na bojišti. Schopnost vžít se do perspektivy druhého člověka a skrze sdílené pocity rozpoznat, co nás spojuje, je ta nejlepší mírová pilulka, jakou máme,“ říká kanadská učitelka Mary Gordon, které úsilí o vlídnější vztahy ve školách přineslo řadu mezinárodních ocenění. Je fakt, že humanistické apely někdy znějí trochu obecně a konkrétní řešení války v Sýrii či klimatické krize se z nich domýšlejí obtížně. Na druhou stranu ovšem platí i to, že málokterý aspekt lidské psychiky bývá dnes vzýván s takovou nadějí jako empatie - a málokterému bývá přisuzován takový potenciál zlepšit naše osobní životy i společenskou harmonii. „Empatie je jeden z nejcennějších zdrojů v našem světě,“ myslí si velikán současné psychologie, cambridgeský profesor Simon Baron-Cohen. „Je nám všem na dosah, jde jen o to dát mu prioritu.“

Stres: Návod na přežití

S ruchem velkoměsta se nepočítalo. Autor: Milan Jaroš

Stres se stal tak nějak nevyhnutelnou součástí života dnešního člověka. Západní statistiky docházejí k závěrům, že stres nadměrně sužuje většinu pozemšťanů, třetina Američanů uvádí, že v posledním roce v jejich životě významně vzrostl, a Světová zdravotnická organizace ho prohlásila za globální epidemii. Stresová reakce organismu přitom patří k jednomu z vynálezů evoluce, který nám měl zajistit bezpečí. S radikální změnou životního stylu se ale postupně změnil ve svůj opak – stále častěji tělu ubližuje, místo aby ho chránil. Můžeme to částečně změnit, prvním krokem je ovšem pochopit, co se uvnitř nás vlastně děje, když uvízneme v zácpě, nestíháme se naučit na důležitou zkoušku nebo zjistíme, že děti zase neumyly nádobí. Takže: tady je malý průvodce labyrintem stresu pro 21. století…

Je vděčnost klíčem ke štěstí?

„Vděčnost se mnou už zůstala.“ (Jan Potměšil při děkovačce v divadle) Autor: Milan Jaroš

Když se američtí psychologové před dvaceti lety přestali soustředit jen na nemoci a začali i výzkum silných stránek člověka, při pátrání po receptech na štěstí brzy narazili na jednu zlatou žílu. Emoci, které si ve vědě dlouho nikdo nevšímal, snad proto, že se o ní tak často mluví během kázání v kostele. Při výzkumech se však vynořovala stále častěji, až se zdálo, že náboženství v tomto případě bravurně porozumělo zákonitostem lidské psychiky. Americký psycholog Robert Emmons to ve své knize Thanks! (Díky!) shrnuje lakonicky: „Vděčnost je klíčem ke štěstí.“  Ze studií skutečně vyplývá, že lidé, kteří cítí vysokou míru osobní pohody (tenhle výraz v pozitivní psychologii postupně nahradil méně přesné „štěstí“), nebo kteří se rychleji oklepou z různých katastrof, vykazují při laboratorním testování jeden společný rys – častěji a silněji prožívají pocit vděčnosti. Onen hřejivý stav, který člověka zaplaví, když dostane ten správný dárek, uzdraví se z nemoci nebo děti udělají maturitu.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].