Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Proč si tak rádi děláme seznamy úkolů a pak je tak často neplníme

Stručný přehled obvyklých výhod a úskalí týdenního plánování

Plánování
Kde začít? • Autor: learninginhand.com

Jasný důkaz nemáme, existuje ovšem vlivná teorie, podle níž mohl první seznam úkolů v dějinách světa vypadat nějak tahle:

Pondělí: Stvořit světlo

Reklama
Reklama

Úterý: Navézt hlínu

Středa: Oddělit ji od moře, vysázet kytky

Čtvrtek: Instalace slunce (dle potřeby možno přidat měsíc a hvězdy)

Pátek: Vypustit ryby a ptáky

Sobota: Zajistit krmení. Zvážit vysazení člověka

Neděle: Volný den (sledování seriálů, procházka se psem)

Ať už knize Genesis důvěřujete, či nikoli, jedno naznačuje celkem přesvědčivě. Cyklické plánování úkolů je prastarou lidskou přirozeností a nástrojem zvelebování života. Stvořitel, jak známo, svůj „to-do list“ splnil do puntíku a v neděli mohl spočinout s pocitem dobře odvedené práce.

Jeho výtvory si ovšem už tak dobře nevedou. Naše pokusy o organizaci práce občas selhávají a v neděli nám pravidelně zbývají na seznamu nesplněné položky. Coby bonus k aktuálnímu tématu o zavádění zdravých životních návyků, které najdete v Respektu 51–42/2017 pod titulkem Jak začít nový život, jsme proto připravili stručný přehled obvyklých výhod a úskalí týdenního plánování.

Vše zapomenout

Plánování úkolů má celkem jasný smysl. Život je příliš chaotický, takže naše mysl by v záplavě podnětů snadno ztrácela představu o správném pořadí a prioritách činnosti. Správný seznam dokáže džunglí budoucnosti proklestit jasnou cestu k vytýčenému cíli. A podle všeho navíc dělají takové soupisy lidem navíc dobře. Americký psycholog David Cohen to pro deník Guardian vysvětlil třemi důvody: seznamy snižují úzkost z nepředvídatelnosti života, dávají nám v něm strukturu a také jasný důkaz, čeho všeho jsme dosáhli ve chvíli, kdy máme odškrtáno.

I_obalka_R51

Zdá se ostatně, že náš mozek je přímo ustrojen k tomu, aby se nervózně zabýval úkoly, jež nás čekají, a rychle zapomínal ty splněné. Tento fenomén, kterému se podle své objevitelky říká efekt Zeigarnikové, byl popsán již ve 20. letech minulého století, kdy skupina studentů psychologie vyrazila na Berlínské univerzitě na oběd do kantýny. Jedna z nich, Bluma Zeigarnik, byla ohromena pamětí servírky, která si dokázala zapamatovat bez poznámek velké množství jídel, záhy po vyřízení objednávky ovšem vše okamžitě zapomínala.

Série dalších výzkumů pak ukázala, že úkoly k dodělání mají tendenci kroužit naší myslí a nedat nám pokoj. Mohou též zvyšovat stres nebo snižovat výkonnost. Jeden slavný pokus například zkoumal, jak se účastníkům v prostředí psychologické laboratoře podaří zvládnout dva úkoly po sobě. Polovinu lidí ovšem výzkumníci přerušili a nenechali je ten úvodní dokončit. Právě tahle skupina si pak vedla hůře při plnění následného úkolu – nedokončená práce je emocionálně rozhodila.

Co z toho vyplývá pro plánovací seznamy? Odpověď může být dvojí, záleží totiž, jak úspěšně se nám s nimi podaří žít. Sepisování úkolů pro aktuální týden může fungovat jako způsob, jak stresovanému mozku trochu ulevit. Plán se deleguje na papír a nehrozí tolik zapomenutí nebo nestihnutí práce, což je jeden z hlavních stresových faktorů.

Příliš velké pondělí

Tenhle předpoklad ovšem platí jen v případě, kdy sepsané úkoly opravdu dotáhneme. Studie jedné americké výzkumné agentury zjistila, že v průměru 41 procent zapsaných položen na „to-do lists“ člověk nikdy neudělá. V takovém případě se seznam mění v obávané memento naší neschopnosti a v jeho společnosti se cítíme docela mizerně.

Způsobem, jak se vyhnout druhé variantě je především realistický odhad našich kapacit. Zejména lidi, kteří s plánováním začínají, mají tendenci svěřit papíru všechny resty za poslední roky (dát opravit rozbitou přezku u lyžařských bot) a pak trpět narůstajícím selháním. Poradci v oblasti efektivity říkají, že položky jejich klientů na pondělí se často nedají stihnout ani za celý týden.

Studie ukázaly, že je dobré dát si pozor zejména na možné konflikty mezi jednotlivými plány – například v oblasti pracovního a rodinného plánů (dokončit výroční zprávu vs. jít odpoledne s dětmi na Hvězdné války). Právě tyhle soutěžící plány prý vytvářejí nejvíc stresu a člověk má tendenci se jim vyhýbat. Podněcují spíš pocit úzkosti než akci.

Plánovací seznam má totiž jednu nevýhodu – člověk si z něj přirozeně vybírá nejprve to nejjednodušší, takže položky, do nichž se nám nechce, dlouhodobě zahnívají nesplněné. Praktický, i když trochu nepohodlný tip proto říká – začněte každý den tím nejotravnějším, co na seznamu máte. A zároveň se doporučuje nedávat si příliš velké nebo obecné cíle (oprava myčky), ale volit co možná nejkonkrétnější, které neskýtají únikovou cestu (pozvat instalatéra Nováka - 222 326 728 - na čtvrtek ráno).

A samozřejmě – důležité je při plánování nezapomenout na odpočinek. I autor prvního seznamu úkolů v neděli na práci ani nesáhnul.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte